neděle 30. června 2013

Sladké sny

Tento červen bych ráda zakončila kouskem poezie... 

Spi sladce a nerušeně, 
kolébej se na vlnách snění. 
Sni o svých tajných přáních 
a o světě, kde se ti splní. 

Procházej se osvobozeně 
ve hvězdách rozzářených. 
Nech se jimi okouzliti, 
daruj jim kouzelný smích. 

Dovol Múze navštívit tě 
v peřinách sladkého snění. 
Ať nakreslí ti inspiraci,
ať černou v duhu změní. 

Sladké sny já přeji tobě, 
sladké sny a klidné dýchání. 
Sladké sny a chvilku štěstí, 
sladké sny a krásné vstávání... 

Kariol

pátek 28. června 2013

Konec jedné etapy

Je to zvláštní. Nedávno jsem si dávala předsevzetí, že celý školní rok se budu snažit být úspěšná a dneska jsem na své (ne)snažení dostala odměnu. Uteklo to opravdu hrozně rychle. Co jsem celý ten rok dělala? Každá minuta se vlekla a ve výsledku čas utekl, ani jsem si ho nevšimla. Měla bych asi začít popořadě, tak, jak se jednotlivé události posledních čtrnácti dnů odehrávaly, ale copak si můžu pamatovat všechno v přesném pořadí? 

sobota 15. června 2013

Přístav zapomenutých přání

Loď snů proplouvá tichou nocí, 
do dávného přístavu míří. 
Do zapomenutých míst se vrací, 
ke spícím přáním se blíží. 

Kdysi dávno tady kotvívala, 
v těchto hlubinách dříve snila. 
Tady v dětství se usmívala, 
v hlubinách snů šťastná byla. 

S jednorožcem v oblacích závodila, 
Toužila po těle mořských víl. 
V kouzelné lesní chaloupce žila, 
v srdci měla vyrovnaný mír. 

Vzpomínání je bolestivé... 

Zářivé dětství zapadalo, 
přístav se utápěl v samotě. 
A každé přání náhle stálo 
v zapomenuté temnotě. 

Víly se náhle proměnily 
v pouhé neexistující bytosti. 
Polapily ji módní síly, 
zmizely upřímné radosti. 

Nechtěla už s jednorožcem závoditi, 
nepřála si být mořskou pannou. 
Přání v chaloupce na kraji lesa žíti 
se stalo vzpomínkou neznámou. 

Přání vrátit se zpět je živé... 

Dávný přístav je pokryt pavučinou, 
vzpomínky ožívají při pohledu. 
Vrací se dívka, cítí se být vinnou, 
že svůj klidný svět nechala ledu. 

Bílému jednorožci hřívu hladí, 
V chaloupce usíná, spokojená, 
Na moře se dívá zpovzdálí, 
mořské panny v něm hledá. 

Přístav zapomenutých přání, 
svět minulosti a vzpomínání. 
Klíč ukrytý v srdci ho chrání, 

Nikdy nezapomeneme na dávná přání.... 

Kariol

pondělí 3. června 2013

Klubíčka zážitků

Svým způsobem si za každého východu slunce můžu přát, aby následující den byl výjimečný. Ale jen málokdy si zachumlaná v peřinách a připravená k usínání řeknu, že se opravdu kouzelným stal. Když už se však některá z hodin mého života promění v interesantní okamžik, zamotám ho do věčného klubíčka vzpomínek, které bych vám ráda rozmotala...