neděle 29. září 2013

Týden neobvyklý

Měla jsem neobvyklý týden. Neobvykle pěkný, úspěšný, klidný, příjemný s neobvykle dobrou náladou a neobvykle nevšedními zážitky. Celý týden se nesl v poklidném duchu, s nikým jsem se nehádala, nic jsem nepokazila, nic jsem nevyvedla, i počasí se docela povedlo. Navíc jsem po dlouhém zářijovém školaření navštívila spoustu míst, na kterých jsem už dlouho nebyla. Během tohoto víkendu jsem na školu sice úplně kašlala a doteď nemám připraveno, ale užila jsem si. Výletnění za krásného slunečného babího léta mi prospívá, asi to budu praktikovat častěji. :) 

úterý 24. září 2013

Setkání s literární postavou

Když se na Srdci blogu objevila soutěž na téma Setkání s literární postavou, ihned jsem se chtěla zapojit. Nastal však ten největší problém - se kterou postavou se sejít? Tolik bych jich chtěla potkat, s tolika bych si ráda popovídala o všem možném. To byl tedy jeden problém. A druhým se stal samozřejmě omezený počet znaků - 1800 znaků včetně mezer je dle mého názoru opravdu málo. Ale co, do budoucna se mi tohle trénování psaní na určité maximum bude určitě hodit. :) 

Inspirováno příběhem knihy Romeo, Julie a tma
Autorem původního příběhu je Jan Otčenášek
Ve své krátké povídce jsem se setkala s židovskou dívkou Ester
Mé myšlenky vyjádřeny přesně ve 1777 znacích

Příjemné počtení! :) 

Únava mnou prostupuje, oči se mi pomalu zavírají. Tak jako ostatní musím nehybně stát na okraji ušlapaného chodníku a hlídat. Nikdo nesmí projít, to je rozkaz. Nechápu tuhle chvíli. Někteří se na hlídky takového rázu se svou zvrhlou povahou těšili. Mně připojení se k armádě zničilo život. 

Z rozjímání mě vyrušuje hlasitý dupot. Stát! Kdo je takový blázen, že vystoupil vstříc jisté smrti? Společně s ostatními mačkám hlaveň samopalu. Unavené oči nemíří správně. Kulka nezasáhla tu dívku s rozevlátými vlasy v krátkém plášti a pomačkané sukni. Nikdo z ostatních ji netrefil. Stále klopýtavě utíká, slyším její tiché vzlykání a mumlání. 

Kellner pronikavě zapíská na píšťalu. Deset mužů s hákovým křížem na uniformě, včetně mě, se rozebíhá za neznámou osobou. Stále se snaží schovat se, ale už teď ji vidím s krví v těch havraních vlasech. 

Vyděšené dívce se podlomila kolena. Kellner stále píská a vybízí k dalším výstřelům. Něčí samopal vypálil smrtelnou kulku správným směrem. Děvče se z posledních sil snaží dostat na blízký trávník. Co se jí honí hlavou? Další střelba vysílaná odkudsi za mými zády. Dívka naposledy políbila neposečenou trávu potříštěnou kapkami její vlastní krve. 

Běžím k ní. Mé těžké uniformní boty duní na dlažbě. Obestupujeme tu mrtvou krásu kolem dokola, chvíli se na ni mlčky díváme. Nacvičeným pohybem pravé nohy převracím dívku naznak. Ustupuji o pár kroků a vyčerpaně oznamuji: "Schau mal, Ernst! Da ist ja eine junge Jüdin..." 

Probouzím se. V noční tmě vidím obraz zastřelené dívky ze sna. Slyším se, jak stále dokola šeptám, že je židovka, byla. Dokud jse
m ji ve svém převtělení v noční můře nezavraždila. Do očí mi vhrkly slzy. To já jsem ukončila život mladé Ester, její lásky s Pavlem. To já zavinila tragický konec Romea a Julie svým temným snem. 

Kariol

neděle 22. září 2013

Týden mlsací

Narozdíl od předchozího týdne, kdy jsem si teprve začala uvědomovat přítomnost školních povinností v mém volném i nevolném čase, se tenhle týden nesl spíš v duchu klidu. Žádné emotivní výpadky normálních nálad, žádné pubertální hádky z principu s rodiči. Dokonce ani žádné větší pošťuchování se sestrou nebo nějaká nepohoda se spolužáky či učiteli. Zkrátka naprosto klidný týden, skoro ideální. 

pátek 20. září 2013

Zámek Josefa Hlávky v Lužanech

Brzy už to budou tři týdny ode dne, kdy jsem mohla navštívit krásný zámek Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic. Do zámečku českého stavitele, architekta a mecenáše jsem se podívala 1.září společně s rodinou, kdy byl jako v jednom z několika dní v roce zámeček zpřístupněn veřejnosti. Původně se mi sice nechtělo, hlavně kvůli té vidině "rodinného výletu", ale nakonec jsem se příjemně pokochala překrásnou velikou zahradou a příjemně zařízeným interiérem zámku. 
Na tento výlet se nejvíc těšila mamka. Chtěla nás coby organizátorka vzít do sídla jejího oblíbeného Josefa Hlávky už vloni, ale kvůli předčasnému porodu jsme to nějak nestihli. :) 

úterý 17. září 2013

Roztříštěná


Křehká jako průhledná sklenička, 
tak lehce zranitelná bytost. 
ve velkém světě víla maličká, 
znající jen smutek, lítost. 

neděle 15. září 2013

Týden hudební

Tak a je to tady. Škola se mi opět plně vecpala do života, plánované písemky i přepadové testy mě nutí se (m)učit v pokoji, domů se vracím kolem čtvrté a ještě jsem ráda, nestíhám. Protože když si udělám čas na něco jiného, nedokážu se zase správně připravit do školy. Koloběh, který nezachrání ani dvoudenní pauzy na konci týdne. Řetězec vyčerpávajícího životaření, na které si pořád tak stěžuju a nadávám, ale které mě ve skutečnosti baví... :) 

neděle 8. září 2013

Týden plný očekávání

Opravdu netuším, co všechno jsem od tohohle prvního zářijového a zároveň školního týdne očekávala. Jen na víkendovou radost jsem se oprávněně mohla těšit, ale zbytek? Těžko říct, kvůli čemu se mi chtělo do školy, když teď si zase užívám volných chvil a sladkého, byť nudného domova. 

úterý 3. září 2013

Procházka Prahou

V neděli při příležitosti zmiňování svých týdenních radostí jsem vám slíbila sepsání článku o mé procházce Prahou s královnou bílých růží, s Annikou. A jelikož bych se o svůj neobyčejně obyčejný den posledních okamžiků léta moc ráda podělila, píšu už teď, dokud mi vzpomínky z hlavy nevytěsní těch sto třicet květin, které se na pondělní hodinu biologie musím coby na první letošní test naučit poznat a určit. 

neděle 1. září 2013

Týden výletový

Už dlouho si plánuji zapojení se do tohohle ušlechtilého, byť těžce splnitelného projektu slečny Lenky, ale až teď se odhodlávám začít. Už i Ebolin nebo Cielin chtěly zasvětit neděle do sedmi radostí uplynulého týdne, ale to už je dávno. V posledním týdnu jsem zvažovala, jestli se zapojit do tohoto projektu, nebo jeden článek v týdnu věnovat projektu 365, kterého se účastní například Vendy nebo Lúthien