Ženy v životě císaře Františka Josefa

Už zase další kniha o Františku Josefovi? Jméno tohoto císaře, které je nám z hodin dějepisu známo v souvislosti s nejdéle vládnoucím, předposledním císařem habsburské monarchie, si jistě všichni pamatujeme zvlášť v souvislosti s krásnou a opěvovanou Sisi nebo s manifestem "Mým národům", jímž vyhlásil císař válku Srbsku. V této knížce se však nesetkáme s Františkem Josefem jako s císařem, politikem a spořádaným vojákem. Autor se zaměřil především na ženy, které Františkův život ovlivnily, a s objektivním zaujetím barvitě popisuje skutečnosti v historii poměrně nedávné doby. 


Lidské stránky a psychologických aspektů osobnosti Františka Josefa si jeho životopisci většinou příliš nevšímají a mnoho otázek ponechávají bez odpovědi. A právě císařův osobní život a jeho nejzajímavější momenty jsou stěžejním tématem této knihy. Hlavní pozornost autor věnuje výchově, dětství a mládí monarchy. Několik let z tohoto období svého života zachytil František Josef v deníku. Díky těmto zápiskům můžeme proniknout k osobnosti mladého Františka Josefa hlouběji než předtím.

Císař se sice baví i se starší z obou sestřenic, aniž by porušil pravidla zdvořilého, laskavého chování, jeho pohled však stále znovu bloudí na druhý konec nádherně vystrojené tabule, kde sedí rozkošná malá Alžběta. Císař jednoho z nejmocnějších panovnických rodů Evropy se zamiluje jako školák do líbezné tvářičky z blízkého bavorského příbuzenstva. I po více než sto padesáti letech nás tento příběh přenáší do pohádky.
(Autor o císařově seznámení s Alžbětou, známou jako Sisi, str.59)

František Josef, jak ho dosud neznáme

O císaři, který déle než po dvě generace vládl obrovské říši a rozhodoval o štěstí a neštěstí milionů lidí, historikové již dávno vynesli rozsudek. František Josef byl zkostnatělý byrokrat, jenž se po celý život cítil jako panovník z Boží milosti, člověk bez charismatu, bez představivosti a státně politických vizí. Odpovědný, pilný, pedantský správní úředník mnohonárodnostního státního útvaru, bez pochopení pro politický, společenský a technický vývoj své doby, který se snažil víceméně brzdit. Avšak díky své mimořádné osobnosti dokázal tento vladař udržet pohromadě c. a k. mocnářství, tuto malou Evropu, která by nám mohla dnes sloužit jako vzor soustátí, v němž vedle sebe žilo mnoho národů. 

František Josef nebyl jen autokrat bez emocí, který zaspal svou dobu, jak nám ho mnozí historikové představují. Byl to člověk z masa a kostí. Podléhal náladám, které ovšem nestavěl světu na odiv, trápily ho starosti a výčitky svědomí, musel se vyrovnat s těžkými ranami osudu, uměl milovat a nenávidět, být neúprosný a neoblomný, ale dokázal se chovat i starostlivě a láskyplně, vznešeně a rytířsky.

I císař byl jen člověk

Kniha je rozdělena do šesti kapitol a v každé z nich se autor zaměřuje na jinou ženu a jinou etapu života Františka Josefa. V první kapitole je pozornost věnována jeho matce Žofii, ale především Františkově výchově, dětství a mládí, které jsou pro formování lidské bytosti vždy nejdůležitější. O této životní fázi Františka Josefa se dnes více více díky zveřejněným deníkům z císařova mládí. V dalších kapitolách je líčen vzájemný vztah mezi císařem a jeho manželkou, jeho milovanými dcerami a nejoblíbenější vnučkou. Dcera korunního prince Rudolfa, která se několik let po jeho smrti začala hlásit k sociálním demokratům, mu přirostla zvláště k srdci.

František Josef měl slabost pro ženskou krásu. Udržoval dlouholetý milostný poměr s roztomilou paní Annou Nahowskou, o níž jeho Sisi pravděpodobně nic nevěděla a o které se mnohé životopisy zmiňují jen letmo. Schůzky s císařem a svůj život v době, kdy jejich vztah již skončil, zachytila dcera malého výrobce proutěného zboží v denících. Část jejích zápisků vyšla již před dlouhou dobou. Několik desítek let trvající vztah císaře s herečkou Kateřinou Schrattovou, který je popisován v závěrečné kapitole knihy, byl mnohotvárný, nikoli však platonický. 

Císař svoji tajnou milenku několikrát navštíví s jednoznačným cílem. Intimní vztah nemění nic na tom, že společenský odstup zůstává zachován. "I když jsme si tak blízko, stejně nás dělí celá nebesa," popisuje jejich vztah Anna Nahowská téměř poeticky, ale zároveň s bystrým smyslem pro realitu. Císař jí stále vyká. "Nikdy ho nenapadlo říct ´ty´ a já mu za to děkuji. Připadalo by mi to jako urážka...," dočteme se v jejím deníku. A dodává: "Nikdy jsem nezapomněla, že je to císař."
(O vztahu Anny Nahowské a císaře Františka Josefa, str. 151)


Čtivá fakta

Když jsem knihu otevírala a začínala ji číst, nevěděla jsem, co přesně od ní čekat. Ještě nikdy jsem vyloženě biografii nějaké významné historické osobnosti nečetla a s Františkem Josefem jsem začala možná z touhy vědět o něm víc ve spojitosti s jeho vládnutím nad látkou, kterou jsme naposledy v hodinách historie probírali a kterou jsem víceméně nevnímala. Ne, že bych toho litovala, stejně bych se toho moc nedozvěděla, ale jsem ráda, že mi alespoň toto jméno uvízlo v hlavě a já si díky tomu mohla přečíst tuto nesmírně zajímavou knihu.

Nikdy jsem nebyla a pravděpodobně asi nikdy nebudu na politiku. Nerozumím jí a snad ani porozumět nechci, možná jen tak, abych mohla coby právoplatná občanka jednou v budoucnu podporovat správné věci. Do té doby se do toho míchat nehodlám. A i právě proto jsem ocenila, že se v této knize autor politikou příliš nezabývá. Jistě, i ta hrála důležitou roli mezi Františkem Josefem a ženami v jeho životě, avšak většinou je odhozena stranou jako "úřadování". Pouze o manifestu "Mým národům" a několika dalších významných dokumentech autor autor napíše v několika odstavcích vždy mezi řádky jednotlivých kapitol. Autor se naopak snažil vyobrazit císaře jako obyčejného člověka, který měl to štěstí, že se narodil do zlaté kolébky a nikdy nestrádal. Astronomické sumy, v nichž si liboval, mě ohromovaly, ale pro tehdejší vyšší kruhy to byly drobné. Jak mohl císař vědět o chudobě a krizích, když se ho nic z toho nedotýkalo a neměl k takovým informacím přístup? 

Nedělám si iluze, že všechny další životopisné knihy, kterých v budoucnu dozajista přečtu spoustu, budou takhle příjemně čtivé, zajímavé a okořeněné autorovým literárním nadáním. Přesto jsem se přesvědčila a doufám, že má recenze přesvědčila i vás o tom, že historie může být opravdu zajímavá - a nemusí být podávána coby romantická beletrie nebo napínavá detektivka. Někdy je nejlepším prvkem příběhu sám život.

Mé hodnocení:

85 %


Friedrich Weissensteiner: Ženy v životě císaře Františka Josefa 
Z rakouského originálu "Ich sehne mich sehr nach dir" - Frauen im Leben Kaiser Franz Josephs vydaného roku 2012 přeložila Olga Kolečková. Vydalo roku 2014 nakladatelství Ikar, 200 stran.

O autorovi

Friedrich Weissensteiner se narodil 25. listopadu 1927 v Großpertholzu (Dolní Rakousy). Vystudoval dějiny a anglistiku na Vídeňské univerzitě. V letech 1974-1987 byl ředitelem Spolkového gymnázia ve Vídni. Jako autor a vydavatel se zaměřuje na rakouské dějiny a biografie četných osobností habsbursko-lotrinského rodu. Jeho více než třicet knih bylo přeloženo do mnoha jazyků. Za pedagogickou a literární činnost mu bylo propůjčeno Čestné vyznamenání za zásluhy o Rakouskou republiku a Čestné vyznamenání za vědu a umění 1. třídy. 

Komentáře

  1. Od tohohle pána jsem už dávno četla dvě knihy - Synové Marie Terezie a Dcery Marie Terezie. Bylo to dobré čtení. Tohle si také možná přečtu, Habsburci mi přijdou zajímaví :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? To si musím taky přečíst! Když jsem hledala něco o autorovi, všimla jsem si toho, ale nebyla jsem si jistá,jestli to bylo vydáno v češtině. Seženu, sežeru. :)

      Vymazat
  2. Vzhledem k tomu, že už druhý rok čas od času sedím na výstavě Franze Josefa a stále dokola poslouchám jeho životopisné video, je on asi jednou z mála historických osobností, o které bych si chtěla přečíst životopis :) Díky za inspiraci. Na tuhle knížku asi opravdu juknu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že jsem zrovna tebe navnadila. :)

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky