středa 30. prosince 2015

Můj knižní rok

Já si říkala, kolik mám do konce roku času, pohoda, klídek, na ten článek o knížkách vůbec spěchat nemusím. A hle, Nový rok za dveřmi a sumarizace mého knižního roku nikde. Tedy, pardon, už je pod perexem, ale že mu to trvalo. 

úterý 29. prosince 2015

Nemalé radosti #14

Poslední v roce 2015. (Radosti, ne článek.) Vánoce uběhly, prázdniny skoro taky a já nasbírala spoustu skvělých zážitků a radostných momentů a taky vánočních překvapení, že by byl hřích se nepodělit. 

úterý 22. prosince 2015

Vánoční knižní tag a novoroční soutěž!

Omlouvám se, milá Marky, že mi to tak trvalo, ale konečně po několika dnech oddalování se dostávám ke tvému Vánočnímu knižnímu tagu, který se mi moc líbí a opravdu doufám, že se zapojí co nejvíc knihomolů, knihomilů i ostatních blogerů! A pro ty, kteří čtou nadpisy - ano, opravdu vás na konci článku čeká soutěž, jejíž výhra, jak věřím, udělá radost všem milovníkům kin!

neděle 20. prosince 2015

Nemalé radosti #13

Mám toho teď víc, co bych měla napsat. Nemalé radosti už plánuji asi dva týdny, ale nějak nemám tu správnou psací slinu, však to jistě znáte. Do toho bych se ráda zúčastnila co nejdřív vánočního knižního tagu, který vymyslela Marky, a aby toho nebylo málo, ještě na mě čeká spousta záležitostí, které se blogu netýkají. Jenže já se prostě nechci stresovat, když nemusím, zvlášť o Vánocích, že ano. Tak tedy pěkně popořadě, nejprve Nemalé radosti.
Horká hruška v ekologickém vratném kelímku. :3

středa 16. prosince 2015

Mé oblíbené písničky #1

Neumím si představit život bez hudby. I v tichu slyším určitou melodii, která mě uklidňuje, s níž se ztotožňuji a kvůli které se cítím sama sebou. A věřte mi, myslím to upřímně. Hudba dělá zázraky. Tenhle článek asi není pro každého. Doporučuji ho těm, kteří by si rádi poslechli něco, co mi dělá radost. Pokud bych jakoukoliv ze zmíněných písniček zaslechla ve vaší přítomnosti, můžete si být jisti, že mi vykouzlí úsměv na rtech, možná se začnu pohupovat do rytmu nebo si pobrukovat slova. Opravdu vás to zajímá? A opravdu si to poslechnete?

pátek 11. prosince 2015

Tajemný posel

Za úkol jsme dostali napsat slohovou práci, vyprávění o tři sta slovech, které bude navazovat na úvodní odstavec o zhruba padesáti slovech. Napsat vyprávění není problém, tři sta slov často zdaleka nestačí, ale nejvíc mi vadilo mísit svůj vlastní styl s úvodem, který pro mě prostě není typický a přijde mi i jaksi hloupý. Třeba si to myslím pouze já. No, nakonec jsem vyprávění opravdu napsala, rozhodla jsem se zasadit příběh s předepsaným názvem "Tajemný posel" do středověku, kde se také odehrávat podle zadání měl. Tedy, na rozdíl od spousty spolužáků, kterým život ve středověku nic moc neříká, jsem se snažila působit věrohodně, zasadit tam historickou událost (totiž dobytí hradu Ronov Janem Žižkou v říjnu 1424) a celé to naaranžovat do dob husitských válek. Jestli se mi to skutečně povedlo, musíte posoudit vy, přeci jen se známkou ohánět nemůžu. Jedná se však o mou první "středověkou povídku", proto prosím nebuďte až příliš kritičtí, zvlášť co se oněch historických souvislostí týče. Na paměti je důležité mít také fakt, že práce nesměla přesáhnout tři sta slov.


úterý 8. prosince 2015

Podzimní random

Fotočlánky se staly nedílnou součástí ročních období, řekla bych. Nedivte se prosím - prostě chci zveřejnit fotky, které se mi nahromadily v počítači, protože se o ně ráda dělím se světem (ostatně proto fotky pořizuji). Po jarním randomu, červencovém a zářijovém letním fotočlánku tu máme random podzimní. Toto letí. Od patnáctého září jsem toho nafotila dostatek, abych s tím zaplácla nějakou paměťovou kapacitu na mém Google účtu, budu ráda, když se podíváte. 

neděle 6. prosince 2015

This & That Book Tag

Knižní tagy mám ráda. V seznamu přečtených knih mám už něco přes sto sedmdesát (tuhle jsem to z nudy počítala) knih, tudíž se při hledání a následném vyplňování tagů můžu oprávněně utěšovat, že se nebudu pořád opakovat. Snad se něco nového dozvíte i z tohoto tagu, který jsem našla u Trinity Estridge.

neděle 29. listopadu 2015

Nemalé radosti #12

Nebo taky radosti setkávací. Tohle mají být už třetí listopadové Nemalé radosti, jsem opravdu produktivní. Přetahuji mimochodem na blog články z bývalého blogu, zrovna jsem u září. Tehdy jsem mezi nedělními nemalými radostmi psávala třeba i dva články. No, teď nemám tu podmínku psát články tohoto druhu v určitý den a v určité četnosti, spíš se nějak nerodí nic jiného. Má aktivita je nespecifikovatelná, ale jednou určitě přijde plodnější období. Do té doby si počtěte něco radostného, co vám třeba zvedne náladu během zimního, adventního večera.

čtvrtek 26. listopadu 2015

Slova

Toť bezpečnostně rozmazaný výlev v mém deníku, slova. Je jich tam spousta a v podstatě jimi jen formuluji náhlé myšlenky, ona samotná mnoho neváží.
Slovo je kouzlo, klíč k usmívání,
nástroj, co naše myšlenky brání.

neděle 22. listopadu 2015

Nemalé radosti #11

Radostná Vlastina jedenáctka. Co jiného byste čekali v neděli večer, kdy si všechny ostatní nápady už dávno šly lehnout a autorka je myšlenkami stejně u zážitků a úsměvných chvilek? (taky pro jednou, že ano). Měla bych si najít nějakou jinou vycpávkovou zábavu. Nebo si jít třeba číst, ještě lépe spát. Ale přeci nenechám tak dlouho viset v popředí blogu šedavý článek. (Zde si můžete povšimnout krás puberty - jednou jsi dole, jednou nahoře a to všechno v sekvenci několika dní, ne-li hodin.)

středa 18. listopadu 2015

Ze života

Nevím, o čem přemýšlet dřív. A vlastně ani netuším, co si mám myslet. V posledních přibližně pěti dnech se mi všechno nahromadilo, nestíhám skloubit to a vznikají z toho samé prapodivnosti, které si mé racionální já neumí vysvětlit. Jenže to může být taky tím, že mé racionální já pomalu a jistě odumírá, aby dalo prostor tomu emocionálně založenému, citově nevyrovnanému. Takže se vlastně není čemu divit.

středa 11. listopadu 2015

Jak dopadlo halloweenské hopkání

Zdravíčko vespolek! Určitě jste napjatí jako kšandy, kdo že to vyhrál v soutěži, v knižním hopu, kterého jsem se stala spolupořadatelem v rámci komunity knižních blogerů. Nebudu to dnes protahovat, tenhle článek asi nezapadne do dějin jako nejkvalitnější, ale jistě světu něco sdělí. Dozvíte se v něm, jací dva účastníci vyhráli vybranou knížku. Nejste to třeba vy?

neděle 8. listopadu 2015

Nemalé radosti #10

Nemalé radosti se postupně stávají nejčastější formou oznámení deníkových záležitostí na blogu. Však už také píšu dneska desáté, to je docela úspěch, během několika měsíců. Dnešní radosti pojmu z trochu větší časové šíře, neboť sahají ještě k podzimním prázdninám. O tom, jak jsem je trávila, jsem totiž doposud nemluvila. Proč takové radosti nezmínit teď?
Anča byla se třídou v Anglii a nevím jak mě přemluvila, abych jí půjčila foťák. Ztratila mi gumové "pouzdro" na hledáček, za což bych ji nejradši uškrtila, navíc nenafotila mnoho použitelných fotek, ale jeden pěkný západ slunce zachytila, tak aspoň něco. 

úterý 3. listopadu 2015

Nach Deutschland und zurück

Nebojte, tenhle článek o mých pěti dnech v Německu nezamýšlím psát v němčině. Asi bych toho ani nebyla schopna. Výměnný pobyt v Pegnitz se vydařil, řekla bych. Podívala jsem se na stará i nová místa, stala se součástí evropského projektu, v rámci šprechtění jsem zjistila, že má němčina ještě zdaleka není na té konverzační úrovni, kde bych ji chtěla mít, a tak dál. Počet fotek? Přes pět set. Nebojte, po rozkliknutí článku uvidíte jen mírný průřez vybranými snímky a událostmi. 

sobota 31. října 2015

Knižní hop aneb soutěžíme o dvě knížky

Byl to impulsivní nápad. Jedna osůbka se rozhodla uspořádat, když už máme ten Halloween (který sice neslavím, ale přece ho nebudu totálně a nekompromisně ignorovat, že jo), knižní hop, tedy rychlou soutěž, kde můžete vyhrát nějakou tu knížku na mnoha blozích najednou. Soutěžními úkoly bývá většinou pár jednoduchých otázek, nějaké to sledování či odběr na sociálních sítích a pokud se vám poštěstí, můžete vyhrát a udělat si tak radost. Dělat radost a zkoušet nové věci, na tom přeci není nic špatného! A proto, dámy a pánové, zapojila jsem se do Halloweenského knižního hopu 2015 a zvu vás k hopkání a soutěžení!

neděle 25. října 2015

Cizinka

Přemýšlela jsem, jakou knihu si mám vzít na výměnný pobyt do Německa. Bídníky jsem díky jejich rozměrům a křehkosti vyloučila a zvažovala další možnosti. A jako na zavolanou jsem si přečetla anotaci na tuhle knihu a reagovala. Historický román, Skotsko, láska a cestování časem? Pokud by tato hesla nevzbudila mou čtenářskou pozornost, nejspíš bych neprožila tak nezapomenutelné knižní dobrodružství.

neděle 18. října 2015

Nemalé radosti #9

Tentokrát nepíšu Nemalé radosti proto, že bych neměla nic jiného na práci, nýbrž kvůli jakémusi uvolnění myšlenek - prostě se potřebuji vypsat jinak než do deníku (ano, začala jsem si psát deník, přesně 8.října, tak snad mi to vydrží aspoň měsíc, že jo), dát vědět, že žiju a jak budu žít v následujících dnech. Tedy, samozřejmě je cílem tohoto článku popsat to z radostného pohledu.

neděle 11. října 2015

Procházka podzimem

Víte, neměla jsem teď moc příjemné období. Občas se holt stává, že je všechno na nic, že se věci nedaří a myšlenky jsou protkané samými negativismy. Špatná nálada ze mě vyzařuje jako nějaká temná aura, přivolává další maléry, narážky, nepříjemnosti a srdceboly. A přesto, i když si myslívám, že se mi hroutí svět a že světlo na konci tunelu neexistuje, vždycky se nakonec nějaké objeví. No a tentokrát to byla včerejší procházka, při které jsem načerpala zase nějakou tu energii žít, vydržet a vyrovnat se s celou tou nerovnou a nestabilní osobností, která ve mně přežívá.
Colour is like food for the spirit - plus it's not addictive or fattening. (Isaac Mizrahi)

neděle 4. října 2015

Hudební tag s Eisblume

Poslední dobou jsem trochu vytížená a oddaluji své plánované články na neurčito. Ještě že Iris má vždycky nějaký ten tag v zásobě na horší časy. Dovoluji si tvrdit, že ty tak trochu nastávají, protože se mi všechno kupí a ne a ne se pustit do čtení článků, hromady úkolů a moře dalších věcí, co bych chtěla stihnout. Iris každopádně našla jakýsi hudební tag (určitě je to pro mé čtenáře po všech těch knižních příjemná změna), kde máte za úkol zodpovědět otázky pomocí názvů písní jednoho vybraného interpreta, nezávisle na obsahu písně jako takové. Asi bych měla varovat, že všechny písničky jsou německé. Pokud si tedy chcete poslechnout hudbu mého srdce a ještě k tomu se dozvědět odpovědi tagu, směle čtěte dál.

sobota 3. října 2015

Nemalé radosti #8

Od posledního příspěvku neuběhlo mnoho času, ale nějak mě to psaní Nemalých radostí začalo bavit. Možná proto, že vnímat radosti občas bývá vážně jednoduché a někdy zhola nemožné. Navíc, musím se přiznat, lezou na mě zase nějaké krize - nepíšu, nefotím, nečtu, občas přemýšlím a když, nedopadá to moc dobře. A mé známky z chemie stahují průměr hodně dolů. Ale tohle mají být radosti, nasaďme úsměvy a pusťme se do nich.

úterý 29. září 2015

Diskuse o Destrukčním deníku

Možná jste zaregistrovali v některém z předchozích článků, že jsem tento prodloužený víkend trávila ve společnosti Iris. Jistě vám neušla zmínka o videu, které jsme s Iris plánovaly natočit a náš plán jsme také uskutečnily. Video, pravda, trochu dlouhé, ale snad ne bezduché, jsme natočily, úspěšně nahrály na Youtube a vyslaly do světa. Článek o tom původně neměl vyjít, jenže čtenáři jistě nebloudí jen tak nahodile na můj blog bez záměru, aby si třeba všimli odkazu v menu. A tak vám aspoň pod perexem můžu napsat, jak celé to video vznikalo.

neděle 20. září 2015

Nemalé radosti #7

Brzy to bude opět měsíc, co jsem publikovala nějaké ty nemalé radosti z mého všednodenního života. I když je teď škola - možná i právě proto -, radosti přicházejí do mého života a nutí mě se usmívat. Stačí hledat a vždycky nějaký důvod k radosti najdete. V dnešním článku proto takových sedm maličkých důvodů k pousmání z posledních dnů přidávám.

úterý 15. září 2015

Druhý letní fotočlánek

Na sklonku léta nastal čas na druhý, stále ještě letní (s příměsí léta babího) fotočlánek, v pořadí tohoto roku již druhý. Ten první sestával výhradně z fotek, k tomuto připojím i psané řádky, komentáře k fotkám, z nichž můžete vyčíst novinky z mého života či mé aktuální myšlenkové pochody. První fotky začínají druhou polovinou července, tedy některými (ne)zveřejněnými fotografiemi z Anglie, přehoupnou se přes zážitky z Liberce a z Orlických hor. Díky zbylým fotkám budete moci nahlédnout do mé srpnové všednodennosti i nevšedních okamžiků září, jako jsou třeba Bětuščiny třetí narozeniny či lehké nachlazení, nelehce vyléčitelné. 

čtvrtek 10. září 2015

Čeština

Jistě jste někteří zaznamenali, že jsem do menu, když jsem měla chuť podělit se s vámi o nápady na články, někdy v únoru napsala, že chystám článek na téma "Čím je pro mě čeština". Tuto úvahu jsem od té doby odsunula stranou, protože byla spousta jiných věcí na práci a navíc se mi nepodařilo ji sepsat tak, jak jsem si to představovala. Abych se však zbavila starých restů, je načase nad významem českého jazyka pro mou maličkost pouvažovat. 

neděle 6. září 2015

Mé letní výjezdy

Tři sta dvacet devět. Zhruba tolik kilometrů jsem za poslední dva měsíce najezdila. Já, kolo, léto. Mamka, motivace, pot a milióny rozličných emocí. A výsledek, o kterém stojí za to něco málo říct. 
Kdybyste se divili, proč mám pantofle - zrovna jsem se jela podívat na místo onoho požáru...

středa 2. září 2015

Mišmaš tag

Pamatujete si na všechny ty blogerské řetězové tagy, které se většinou na podzim objevovaly v blogosféře a rychlostí světla se rozšířily do všech koutů komunity? Na ty šílené "Liebster blog award tagy", při jejichž zmínění jste strnuli a rychle běželi na konec článku, abyste zjistili, jestli vás dotyčný náhodou taky nenominoval? Tak právě na něco takového jsme si jednoho dne vzpomněly s Iris - a jelikož máme rády tyhle odpočinkové články, jelikož o sobě rády mluvíme a jelikož si myslíme, že začínající školní atmosféra potřebuje nějak odlehčit, smíchaly jsme staré i nové prvky řetězových tagů a rozhodly se vypustit do éteru Mišmaš tag

pondělí 31. srpna 2015

Dny přečtených i nepřečtených knih

Myšlenka na Den nepřečtených knih se zrodila na Slovensku a díky knihkupectví Martinus se tato akce ve vší parádě pořádá každoročně i u nás. Dozvěděla jsem se o ní loni - tehdy připadla na neděli a já přečetla knihu Hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Letos jsem byla odvážnější - zvolila jsem totiž pěti set padesáti stránkovou knihu, která v mé knihovničce ležela nepřečtená opravdu dlouho. Hostitele.

pátek 28. srpna 2015

Zpátky do školy

To jsem tak narazila na Back to school tag a řekla jsem si, proč ho nevyplnit. Poslední dobou se to tady tagy jen hemží, nemyslíte? A to ještě příští týden další přibude! Neodrazuje mě to však od realizace mého plánu - kromě čtrnácti otázek, z nichž některé zodpovím velmi stručně, se také rozepíšu o svém rozvrhu, jehož podobu už znám, o učitelském obsazení, o problémech středoškoláka (všimněte si toho slova středoškolák, haha, už jsem velká holka) a i o svých (ne)plánech na tento školní rok. Přeji hezké odpočinkové počtení.

středa 26. srpna 2015

Nemalé radosti #6

Dnešní nemalé radosti píši z několika důvodů. Jednak se mi, samozřejmě, nashromáždilo sedm radostných věcí, které bych s vámi ráda sdílela, druhým důvodem, proč jsem se mezi všemi nápady rozhodla zrovna pro tento druh článku, je téma týdne zadané v Klubu snílků. Řekla jsem si, že bych se do dění v klubu měla víc zapojovat, protože je škoda, že i když má blog přes osmdesát členů, mnoho jich nepřispívá - včetně mě. Chci to tedy napravit, takže tento článek bude radostný a zároveň v sobě ponese trochu z tématu nehod a náhod. 
Nehodu zapříčila malá náhoda. Jedna jiskra z kombajnu a lán pole plus značná část lesa lehly popelem, nedaleko mého bydliště...

pondělí 24. srpna 2015

Z Orlických hor, část druhá

V minulém článku jsem začala vyprávět o svých zážitcích z rodinné dovolené v Orlických horách. Doufám, že jsem vás fotkami kulturních památek navnadila, dnes je řada na krásách přírodních. Článek bude slovně možná kratší, o to více fotek se zde bude zelenat (doslova, neboť pršelo a všechno se hezky oživilo).

neděle 23. srpna 2015

Z Orlických hor, část první

Během prázdnin jsem už byla v Anglii s babičkou, strávila jsem pár dní s Iris, letním měsícům chyběla už jen rodinná dovolená. Na takovou jsme se s rodiči a Bětuškou vypravili (sestra se připojit nechtěla, zůstala tedy doma a starala se o zvířectvo), do krásného areálu Rzy, kousek od Olešnice v Orlických horách. Fotek mám dost a zážitků k vyprávění také, rozhodla jsem se je rozdělit do několika (dvou nebo tří, ještě přesně nevím) článků. Usoudila jsem totiž, že je lepší podělit se o víc věcí v několika článcích, než namačkávat informace do krátkých odstavců, aby už tak nekonečný článek měl svůj konec. Směle se tedy můžete pustit do čtení prvního článku, který obsahuje kulturní část dovolené.

úterý 18. srpna 2015

Za dveřmi koupelny

Věnováno iluzi pro Alana.

Koupelna. To je ta místnost s klíčem, kde se za zamčenými dveřmi stáváme na pár chvil sami sebou. Místo, kde se můžeme, ba přímo musíme zbavit všech vrstev, které nás zahalují a zakrývají. Okamžik, kdy se podíváme do zrcadla a vidíme pravdu a nic než pravdu, vidíme sebe. Možná nás lehce ozáří žárovka, možná, že když si z tváří smyjeme prach a makeup, uvidíme v zrcadle odraz naší duše. Pod očima se sice budou vyjímat kruhy z únavy či stresu, vlasy zplihnou a orámují obličej plný akné či vrásek, ale budeme to my. Když se svlékneme z hadí kůže a necháme proudy vody a mýdlo, aby nás zbavily nánosu společnosti, který se na každém usazuje, budeme se moci uvolnit. Lehnout si ve vaně v horké vodě (někteří se nechají masírovat vlažnou vodou ze sprchy, vyjde to nastejno), uvolnit se, nechat se omývat. Přidat třeba nějaké bylinky, sůl, pěnu, zapálit svíčku, zavřít okno. Přehrát si některé oblíbené, uklidňující melodie, začíst se do knižního příběhu, dát si třeba sklenku vína nebo hrnek heřmánkového čaje. Na nic nemyslet, neřešit čas, neřešit vzhled, oprostit se od všech úvah, od reality, povinností, starostí. Jen tak si ležet, naplňovat se, zhluboka dýchat. A pak vylézt z vany a uléhat do rozestlané postele s pocitem, že jste nový člověk. 

neděle 16. srpna 2015

Zbytky světa


Z oblohy zmizela sluneční záře,
nebe ji zavřelo do žaláře.
Oddechly si náhle zpocené tváře
a svět se octl ve stínu.

čtvrtek 13. srpna 2015

Nemalé radosti #5

Po měsíci opět nastal čas na výčet sedmera maličkostí, které mi zpříjemňují dny. Nebylo moc složité najít je, větší výzvu vidím v jejich sepsání. Tento článek berte jako oddechový, jako vyplnění prostoru, který nedostatek nápadů a motivace na psaní článků, nezaplní.

neděle 9. srpna 2015

Další díl Destrukčního deníku

Od posledního příspěvku, v němž jsem prezentovala svůj Destrukční deník, uběhl už více než měsíc, je proto načase napsat článek nový. Splnila jsem od té doby poměrně dost úkolů, což zapříčinily dvě věci - jednak jsem chtěla pokročit a o prázdninách deník dokončit (to se mi asi nepovede, nicméně jsem na dobré cestě), tudíž jsem skoro každý den něco vymýšlela. S největším množstvím (těch skoro nejvíc destrukčních) úkolů jsem se však poprala (dost hrdinně, s úsměvem a radostí, řekla bych) na začátku tohoto týdne spolu s Iris. Její Akční destrukční speciál si ostatně můžete přečíst. I já v tomto článku poodhalím nejen splněné úkoly z domova, ale i ty, jejichž plnění se odehrávalo na veřejnosti (dobře, velké publikum nepřihlíželo).

pátek 7. srpna 2015

Zážitky a prožívání

Někdo by si mohl myslet, že největším a nejnezapomenutelnějším zážitkem letošních letních prázdnin bude má cesta do Anglie. musím se však přiznat, že mnohem víc než do země čajů o páté a mraků turistů jsem se těšila do severních Čech, konkrétně do města Liberec. Nejspíš není potřeba sáhodlouze vysvětlovat, proč jsem se do tohoto města vydala, určitě ne po stručném sdělení, že zde žije jedna má spřízněná (blogerská) duše. Ano, správně, nejintenzivnějším zážitkem tohoto léta bylo prohloubení přátelství mezi mnou a Iris, k čemuž během mého třídenního pobytu v jejím životě opravdu došlo.

sobota 1. srpna 2015

Nerovná cesta k cíli

Prvního srpna. Probouzím se do letního rána, uvolněně a přitom trochu napjatě si stoupám na váhu. Chvilka napětí, váha potřebuje čas. Nakonec se na mě usměje jednotka, z níž se jakoby zázračně vypařilo tři a půl kila mé hmotnosti. Takže to mělo a stále má smysl, říkám si a plánuji, jak oživím svůj jídelníček dnes...

pátek 31. července 2015

Chlapec, který přežil

Existují lidé, kteří do vašeho života viditelně zasáhnou, přestože jste je nikdy nepotkali. Lidé, kterým vaše jméno či jazyk nic neříkají, přesto si uvědomují vaše bytí a oceňují ho. Někteří takoví lidé se vyskytují i v mém životě. Jednou z takových osobností je Joanne Kathleen Rowlingová, autorka známá po celém světě, která dnes slaví své padesáté narozeniny. Snad právě proto považuji za důležité věnovat tomu, co mi tato spisovatelka dala, samostatný článek.

úterý 28. července 2015

Kterak jsem poprvé pobývala v Anglii

Minulý týden jsem strávila v Anglii. Prarodiče objevili zajímavě vypadající nabídku v katalogu cestovní kanceláře Mayer a Crocus, jenže dědovo zdraví nakonec rozhodlo, že doprovodem babičky na cestě po Cornwallu budu já. A tak jsem se poprvé, konečně, podívala do Anglie, o které jsem vždycky (možná kýčovitě, leč upřímně) snila. Pokud vás tedy zajímá, co jsem viděla, jak jsem ten týden prožila a jaké vzpomínky mi zůstaly v hlavě, směle rozklikněte článek. Upozorňuji předem, že tak jako každý z mých cestovních reportů, i tento je nekonečný, plný fotek a přijatelně zaplněný textem. Udělejte si čas, dejte si černý čaj s mlékem (tomu jsem mimochodem přišla na chuť) a můžete se pustit do prohlídky.

čtvrtek 23. července 2015

Knihy, otázky a dilemata

Rozhodla jsem se přidat po delší době něco knižního, oddechového a snad i čtivého. Ve dnešním článku se proto dozvíte, jaký druh knih upřednostňuji (this or that book tag) a které čtivo si pojím s nemocemi (the sick book tag).

pondělí 20. července 2015

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem

Na celém světě existuje několik tisíc živých jazyků, kterými se lidé každodenně dorozumívají. Ve dvacátém prvním století už není problém dostat se přes oceán za pouhou minutu, technika nám umožňuje neuvěřitelné věci, máme například šanci poznávat lidi ze všech koutů planety (no, dobře, planeta jako taková asi kouty mít nebude). Jenže k čemu je poznávání nových tváří, když s nimi neumíme komunikovat. Snad to je jeden ze základních důvodů, proč se v dnešní "pokrokové" době učit cizí jazyky.

čtvrtek 16. července 2015

První letní fotočlánek

Dnes bez zbytečných slovních průtahů. Ve článku naleznete fotky od konce května až do dnešních dní, tedy jen jejich výčet. Například jídlo nebo Destrukční deník zde nehledejte, to přijde na řadu až jindy. Přeji hezkou podívanou. :)

úterý 14. července 2015

Nemalé radosti #4

Vím, že těch příspěvků není tolik, jak by se na prázdniny slušelo, a když už jsou, většinou přidávám Nemalé radosti. Není to tím, že bych se cítila nějak enormně šťastná a musela to pořád dokazovat, vlastně jsou mé dny tak pěkně naplněné obyčejností a všedností. Přesto se našlo, zase, několik maličkostí, o nichž sice nejspíš nechcete nebo nepotřebujete vědět, nicméně já se o ně tak jako tak podělím. (Ale o Anglii pořád ještě mluvit nebudu, i když do odjezdu už nezbývá ani týden.)

sobota 11. července 2015

Odpuštění

Jedna z nejupřímnějších básniček, kterou jsem kdy sepsala. Na papír. Ze zoufalosti, k níž mě doháněly myšlenky... Prosím, nehledejte v tom umění, dokonce i počtáře dnes zklamu. (a s potěšením mohu oznámit, že zoufalost ze slov pomalu vyprchává... :))

pátek 10. července 2015

Nemalé radosti #3

Konečně se léto nese víceméně v takovém duchu, jaký jsem chtěla. Udělala jsem si na papír tabulku denních úkolů, posledního června se u babičky pořádně nadlábla, okusila, že nemám žádnou fyzičku a tak dál, to všechno víte z předchozích nemalých radostí. Dnes se trochu odpoutám od jednorázových záležitostí a budu spíš radostně rozprávět o tom, kterak plním svá předsevzetí podle svých představ. 

pondělí 6. července 2015

Pár veršů k šestistému výročí upálení mistra Jana Husa

Uznávám, že dnešní verše nejsou příliš hlubokomyslné, zkrátka shrnuto a hodně zjednodušeno, aby se to rýmovalo... (k názvu článku snad jen dodám, že jsem uvažovala o ponechání příspěvku bez nadpisu, protože mě nic výstižného zkrátka nenapadalo)