pátek 31. července 2015

Chlapec, který přežil

Existují lidé, kteří do vašeho života viditelně zasáhnou, přestože jste je nikdy nepotkali. Lidé, kterým vaše jméno či jazyk nic neříkají, přesto si uvědomují vaše bytí a oceňují ho. Někteří takoví lidé se vyskytují i v mém životě. Jednou z takových osobností je Joanne Kathleen Rowlingová, autorka známá po celém světě, která dnes slaví své padesáté narozeniny. Snad právě proto považuji za důležité věnovat tomu, co mi tato spisovatelka dala, samostatný článek.

úterý 28. července 2015

Kterak jsem poprvé pobývala v Anglii

Minulý týden jsem strávila v Anglii. Prarodiče objevili zajímavě vypadající nabídku v katalogu cestovní kanceláře Mayer a Crocus, jenže dědovo zdraví nakonec rozhodlo, že doprovodem babičky na cestě po Cornwallu budu já. A tak jsem se poprvé, konečně, podívala do Anglie, o které jsem vždycky (možná kýčovitě, leč upřímně) snila. Pokud vás tedy zajímá, co jsem viděla, jak jsem ten týden prožila a jaké vzpomínky mi zůstaly v hlavě, směle rozklikněte článek. Upozorňuji předem, že tak jako každý z mých cestovních reportů, i tento je nekonečný, plný fotek a přijatelně zaplněný textem. Udělejte si čas, dejte si černý čaj s mlékem (tomu jsem mimochodem přišla na chuť) a můžete se pustit do prohlídky.

čtvrtek 23. července 2015

Knihy, otázky a dilemata

Rozhodla jsem se přidat po delší době něco knižního, oddechového a snad i čtivého. Ve dnešním článku se proto dozvíte, jaký druh knih upřednostňuji (this or that book tag) a které čtivo si pojím s nemocemi (the sick book tag).

pondělí 20. července 2015

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem

Na celém světě existuje několik tisíc živých jazyků, kterými se lidé každodenně dorozumívají. Ve dvacátém prvním století už není problém dostat se přes oceán za pouhou minutu, technika nám umožňuje neuvěřitelné věci, máme například šanci poznávat lidi ze všech koutů planety (no, dobře, planeta jako taková asi kouty mít nebude). Jenže k čemu je poznávání nových tváří, když s nimi neumíme komunikovat. Snad to je jeden ze základních důvodů, proč se v dnešní "pokrokové" době učit cizí jazyky.

čtvrtek 16. července 2015

První letní fotočlánek

Dnes bez zbytečných slovních průtahů. Ve článku naleznete fotky od konce května až do dnešních dní, tedy jen jejich výčet. Například jídlo nebo Destrukční deník zde nehledejte, to přijde na řadu až jindy. Přeji hezkou podívanou. :)

úterý 14. července 2015

Nemalé radosti #4

Vím, že těch příspěvků není tolik, jak by se na prázdniny slušelo, a když už jsou, většinou přidávám Nemalé radosti. Není to tím, že bych se cítila nějak enormně šťastná a musela to pořád dokazovat, vlastně jsou mé dny tak pěkně naplněné obyčejností a všedností. Přesto se našlo, zase, několik maličkostí, o nichž sice nejspíš nechcete nebo nepotřebujete vědět, nicméně já se o ně tak jako tak podělím. (Ale o Anglii pořád ještě mluvit nebudu, i když do odjezdu už nezbývá ani týden.)

sobota 11. července 2015

Odpuštění

Jedna z nejupřímnějších básniček, kterou jsem kdy sepsala. Na papír. Ze zoufalosti, k níž mě doháněly myšlenky... Prosím, nehledejte v tom umění, dokonce i počtáře dnes zklamu. (a s potěšením mohu oznámit, že zoufalost ze slov pomalu vyprchává... :))

pátek 10. července 2015

Nemalé radosti #3

Konečně se léto nese víceméně v takovém duchu, jaký jsem chtěla. Udělala jsem si na papír tabulku denních úkolů, posledního června se u babičky pořádně nadlábla, okusila, že nemám žádnou fyzičku a tak dál, to všechno víte z předchozích nemalých radostí. Dnes se trochu odpoutám od jednorázových záležitostí a budu spíš radostně rozprávět o tom, kterak plním svá předsevzetí podle svých představ. 

pondělí 6. července 2015

Pár veršů k šestistému výročí upálení mistra Jana Husa

Uznávám, že dnešní verše nejsou příliš hlubokomyslné, zkrátka shrnuto a hodně zjednodušeno, aby se to rýmovalo... (k názvu článku snad jen dodám, že jsem uvažovala o ponechání příspěvku bez nadpisu, protože mě nic výstižného zkrátka nenapadalo)



neděle 5. července 2015

Slza

Psáno už před několika dny, inspirováno pocity a vzpomínkami, více netřeba dodávat... prostě pár veršů, o nichž doufám, že nerozbrečí.


___Slaná slza padá z tváře,
___vsakuje se do polštáře,
___smutný závěr ze scénáře
___zapisuji do diáře.

pátek 3. července 2015

Jak je to s tím blogem aneb jakýsi další tag

Dala jsem si předsevzetí, že během prázdnin každý den napíšu článek. Když ho nepublikuji, hodím ho do rozepsaných, abych měla něco do zásoby, až zase začne škola a já nebudu mít čas nebo energii. Jenže jaksi nestíhám plnit svůj plán. Dnes se o to tedy pokusím prostřednictvím dalšího tagu, který jsem kdysi našla v blogových vodách, ale jehož autorka už svůj blog zrušila. (Otázky jsem si v některých případech lépe naformulovala...)

středa 1. července 2015

Zločin na Bezdězu

Často, když se mě někdo zeptá na oblíbené knižní autory, zmiňuji historické romány Vlastimila Vondrušky. V knihovničce mám několik kusů, zatím jsem však přečetla pouze čtyři knihy tohoto autora. Všechny čtyři, mimochodem tři ze série Hříšní lidé Království českého, mě však oslovily. A když říkám všechny, myslím tím samozřejmě i nejnovější, jubilejní titul Zločin na Bezdězu, o němž bude dneska řeč.