Knižní tag od A do Z

Březen byl náročný. Měsíc knihy jsem strávila zahrabaná v knížkách na dějepisnou olympiádu, ale mám pocit, že jsem z toho stejně mnoho informací nenačerpala. Taky jsem hodně cvičila, dokončila jsem kurz němčiny, přestěhovala jsem své víkendové putování do Ústí nad Labem a přežila jsem čtvrtletí, změnu času i náhlé oteplení. A rozhodla jsem se konečně vyplnit tento tag, na který jsem narazila hned po jeho vydání u autorky Nofreeusernames, ale byla jsem moc líná se do něj pustit. Tak tady je.


Autor, od kterého jsem četla nejvíc knih
Nikoho nepřekvapí, když na prvním místě zmíním J. K. Rowling. Harryho Pottera jsem přečetla několikrát v češtině a teď ho čtu v angličtině. Přečteno mám také Prázdné místo, Volání kukačky, Hedvábníka a doplňkové knihy z bradavické knihovny. Jo a taky Harry Potter a prokleté dítě, na čemž se Rowlingová podílela. 

Jinak jsem ale přečetla dost knížek od Vlastimila Vondrušky (čtyři Přemyslovské epopeje, čtyři Husitské epopeje, čtyři detektivky a jednu odbornou knížku) a také Shakespearovy hry mám načtené, protože jsem si dala výzvu jeho kompletní dílo jednoho krásného dne přečíst. 

(V číslech, Rowlingová patnáct knih, Shakespeare taky tak a Vondruška čtrnáct.)

Bookoholikovo pravidlo číslo 1
Pokud čekáte na autobus, pokud jedete autobusem nebo pokud nemůžete usnout, čtěte si. Smysluplnější zaplnění tohoto prostojového času neexistuje.

Citát z knihy, který bych si zarámovala
Hmm, to je těžké, protože citátů znám hodně, knížek taky, ale všechno to mám tak nějak namixované, znáte to. Momentálně čtu však Malého prince v němčině a tam je, jak víte, spousta citátů. A v němčině. Zarámovat si třeba "Die Zeit, die du für deine Rose verloren hast, sie macht deine Rose so wichtig." (Pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je pro tebe ta tvá růže tak důležitá.) by se mi líbilo. Protože když něčemu věnujete strašně moc času, prostě to důležitou součástí vašeho života je, ať chcete, nebo nechcete.

Důležitá kniha mého dětství
Dobře, vynecháme Harryho Pottera, to je koneckonců takové rané dospívání. Měla jsem moc ráda Mikulášovy patálie. A Mikulášovy prázdniny. Vlastně bych si to někdy docela přečetla, pokud ty knížky doma ještě najdu.

E-kniha, audiokniha, nebo papírová kniha?
Nebráním se ničemu. Pravdou je, že nejlepší pocit mám pořád z papírových knih. Prostě je to hmotný důkaz toho, že něco čtu. Nicméně stejně si často fotím stránky z knih do mobilu, abych nemusela tahat bichle, když mám třeba plný batoh. Na e-knihy bych v budoucnu ráda přešla, vlastně mě strašně láká vytvořit si dokonalou elektronickou knihovnu, v níž nikdy nedojde místo, všechno si roztřídit do složek a mít pěkný obal a barevnou obrazovku a tak... ale k tomu mám daleko. S audioknihami problém nemám, vlastně bych se jim chtěla věnovat víc, než teď. Občas si říkám, že je škoda "nečíst" třeba za chůze, protože poslouchat pořád dokola písničky taky není úplně dobrý na mozek. 

Fiktivní postava, se kterou bych pravděpodobně chodila na střední
Heh, proč mám pocit, že bych se žádnou postavou jednoduše nechodila, protože bych se s nikým nedokázala spárovat? Ne, fakt, procházím svůj seznam přečtených knížek, nad každou se pozastavuji a říkám si, jestli by se tam nenašla nějaká postava, se kterou bych to dokázala dát dohromady. Ale smůla, jakmile člověk jednou pozná spřízněnou nefiktivní duši, už mu žádná jiná není dost dobrá, byť je na papíře sebedokonalejší. Nehledě na to, že takoví kluci by si o mě neopřeli ani kolo. :)

Gejzíry emocí ve mně vyvolala kniha...
Dopisy na konec světa od Avy Dellairy. Všechny malé zázraky od Jennifer Niven. Hostitel od Stephenie Meyer. A mohla bych pokračovat dál a dál. Jsou to úžasné knížky, které mě rozplakaly. Které jsem musela číst ve dne v noci, protože jsem se s hlavními hrdiny cítila propojená, protože jsem potřebovala vědět, že to zvládnou a když to nezvládli, nemohla jsem se s tím smířit a dlouho po dočtení jsem uvažovala o poselství těchto knih. Musím si je někdy přečíst znovu.

Hahaha, u téhle knížky jsem se smála nonstop!
Jednoznačně knihy Jonasse Jonassona, Analfabetka a Stoletý stařík. Četla jsem je několikrát a pokaždé mi přišly geniální. A ne jako laciný humor, prostě takový obyčejný, od srdce. Ona obecně švédská literatura je v tomhle dobrá, dalším příkladem je Muž jménem Ove

Chci, aby vyšlo v češtině
Inu, tolik zas ty zahraniční novinky nesleduji, takže upřímně nevím. Ale pamatuji si, že Bětka z Listárny kdysi bojovala za vydání třetího dílu Čarozemě, což bych možná taky uvítala. Jasně, nejdřív bych se konečně měla dokopat k přečtení dvojky, ale hned potom, co kdybych si chtěla přečíst další díl? V angličtině je to prý náročné.

I když nemám čas číst, vždycky si najdu chvilku na knihy od...
No, zpravidla si na čtení udělám čas vždycky, aspoň chviličku, protože jinak jsou na mně znát abstinenční příznaky. Podrážděnost, nevolnost, pocity méněcennosti a nenaplněnosti. Takže takhle se to nedá brát, já si prostě čas vždycky udělám a pak čtu, na co mám zrovna chuť, nebo co bych měla číst (momentálně knížky na dějepisnou olympiádu a něco od světových realistů, už mám vybráno, ale nevím, jestli to za týden zvládnu).

Jedna kniha, kterou bych si vzala, kdybych uvízla na Měsíci
Hm, a víte, že asi kompletní Shakespearovo dílo? Ono se to nezdá, ale je to fakt obsáhlý. Všechno to přečíst a ještě se nad tím třeba pozastavit by trvalo minimálně tak dlouho, dokud bych měla zásoby kyslíku. 

Kniha, kterou asi nikdy nedočtu
Snažím se knihy dočítat. Co se mi dočíst nepodařilo, byla Fangirl od Rainbow Rowell. Upřímně, k té už se asi nikdy nevrátím, nezaujala mě natolik, abych to dělala. Možná zkusím jiné autorčiny knížky, ale tuhle asi už never more.

Lituji, že jsem jako malá nečetla...
Trošku mě mrzí, že jsem jako malá nepřečetla celé Letopisy Narnie. Dvakrát první dva díly, ale Kůň a jeho chlapec mě vždycky strašně nebavil, a tak vlastně vůbec nevím, jak to s Narnií dopadlo. A mrzí mě to. Možná si to někdy jen tak přečtu, ale myslím, že už to nebude ono. Asi jako kdybych teď měla číst Harryho Pottera, taky už by se mi do srdce nezapsal tolik (možná vůbec) jako kdysi. 

Moje oblíbené místo na čtení
Postel. Jo, ráda si čtu v posteli. Sice u toho občas usínám, ale to nevadí, v posteli je teplo, měkko a většinou mám po ruce i čaj. Jinak taky ráda čtu v podstatě v jakémkoliv dopravním prostředku. 

Nejlepší druhý díl v sérii?
Už se mi několikrát stalo, že jsem sérii začala číst od druhého dílu. Pokud mám však brát v potaz jen ty, které jsem zdárně načala od jedničky a dostala se i dál, pak asi vyberu Šifru mistra Leonarda od Daniela Browna. Sice se ty knížky dají číst samostatně, a tak vlastně pořadí v sérii nehraje roli, ale Šifra je mou oblíbenou knížkou a ještě oblíbenějším filmem. Tom Hanks, víte co.

O kterého knižního hrdinu jsem se nejvíc bála?
Naposledy asi o Jeana Valjeana v knize Bídníci. Ten člověk, to je prostě chudák. Bídník. Ubožák. Měl ryzí srdce, ale společnost z něj udělala vyvrhele. Zachránil tolik životů, a přesto mu nikdo nepodal pomocnou ruku. Prochází celým příběhem, ovlivňuje životy ostatních a sám přitom jen o chlup uniká galejím a nebezpečenstvím. Jo, o toho jsem měla reálný strach a doufala jsem, že to s ním dopadne dobře.

Právě čtu
Zpráva o organizovaném násilí, knížka o politických procesech v padesátých letech a obecně za dob socialismu. Der Kleine Prinz, protože je to fajn procvičení jazyka. Harry Potter and the Goblet of fire, byť je pravda, že už jsme to s Modrým dlouho neotevřeli. 

Q&A na tělo: Nikdy bych nikomu nepůjčila…
No, Harryho Pottera jsem půjčovat odmítala. A asi bych ho nevydala dobrovolně ani dneska. To jsou prostě srdcovky. 

Retelling, který originálně překroutil původní příběh
Takových jsem asi moc nečetla. Mám za sebou knížku Já a pan Darcy, což mi však přišlo maximálně originální ve své hrůznosti. 

Spánek jde stranou, když čtu…
Young adult. Ač se nepovažuji za milovníka přednostně tohoto žánru, většinou jsou to právě ty jednoduché (ale mnohdy i poměrně hluboké) knížky určené mladým, které se prostě snadněji čtou a nezavírají se mi nad řádky oči. Klasiku mám ráda, ale bohužel občas spíš uspává než naopak.

Tři nejoblíbenější knihy
Dobře, oblíbených knížek mám hodně, musím ale vybrat něco, co jsem dneska ještě nezmiňovala. Cizinka od Diany Gabaldon. Norské dřevo od Haruki Murakamiho. Romeo, Julie a tma od Jana Otčenáška.

Ukaž knihovnu.


Vytáhni 13. knihu zleva z 1. police odspodu

WC knihy aneb co čtu na záchodě
Na záchodě knížky nečtu, maximálně tak nějaký nálepky na krémech a šampónech. 

Xkrát jsem četla…
Potter je už trošku trapný, ne? Ale jo, to jsem četla fakt xkrát. A pak taky Malého prince. A sérii Stmívání.

Young adult kniha, kterou by měli číst všichni bez ohledu na věk
Esej o tragédii. To je totiž taková opravdu přemýšlivá knížka. Tak nějak tragická, asi jako život sám ve svém absurdním měřítku.

Ze které knihy by měli udělat film?
Ze všech! Třeba Hochy od Bobří řeky bych v nějakém filmovém zpracování uvítala, jen tak z nostalgie. Vždycky jsem si to představovala, když jsem si tuhle knížku brala na skautské tábory.

A to je pro dnešek vše. Slibuji, že se v dubnu polepším a budu víc psát. A taky víc komentovat. Blogování mi chybí. Tedy, spíš ten zápal pro to, ta radost z nových článků a nových komentářů. Nápadů je dost, ale než se k nim člověk dostane, už vyprchá ta správná psací slina. V dubnu to ale stoprocentně bude lepší. Chtěli byste březnové Vybarvování? :)

Komentáře

  1. Ježiši kriste. Právě jsem si uvědomila, že u otázky o chození na střední jsem to celé pochopila úplně blbě, tedy ne jako chození jako vztah, ale jako chození na střední, chápeš, když s někým chodím do školy. No ale mám dojem, že s Timem Macbethem, kterýho jsem tam napsala, bych klidně i chodila.
    Hezká knihovna, hezkej tag.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to pochopila stejně jako ty, ach jak jsem nezkažená :D

      Vymazat
    2. A nebo já jsem až příliš zkažená. :D Zajímavá paralela. :D Ale Tim by byl fajn, taky jsem nad ním uvažovala. Ale nakonec jsem usoudila, že bych pro něj asi nebyla ta správná holka. :)

      Vymazat
    3. Jeee ja to taky pochopila jako navstevovat tu skolu... A vybrala jsem same holky kruci... Muj pritel se zhrozi, az si to precte..bude si myslet, ze jsem utajena homosexualka. ���������� Asi tam dodatecne doplnim i nejakeho chlapa, aby se nereklo... (Deni z Knizniho Mixeru)

      Vymazat
  2. Máš hrozně hezkou knihovnu, takovou malebnou až tumblrovskou. :D Ta taška, co visí na jedné z nich, je taky hrozně pěkná, mám pro ně slabost.

    Závidím ti, že zvládáš číst knihu ve třetím (předpokládám) jazyce, já bych to sice v klidu zvládla ve druhém, ale třetí, to je jako z jiného světa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! ♥
      Hele, dřív bych to taky nezvládla. Jsou za tím skoro čtyři roky skoro intenzivní němčiny. :)

      Vymazat
  3. Skvělý tag, Vlasti, tenhle dost možná někdy ukradnu, jestli ti to nevadí ♥ A Vybarvování prosím ano, je to můj nejoblíbenější typ článku :)
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není můj, je od Nofreeusernames, takže klidně! Tak vyjdu vstříc své oblíbené čtenářce! ♥ :)

      Vymazat
  4. Pro mě byl březen taky náročný - myslím, že v tomhle období ležíme zavalení v knížkách asi všichni.
    Jé, jak já mám ráda tagy! Strašně ráda se na ně koukám u cizích lidí a ráda je píšu, ale... z nějakého důvodu je nerada vydávám. Asi jsem divná. Každopádně tenhle vypadá neobvykle a dost zajímavě.
    Malého prince miluju - krásnější knižní citáty jsem snad ani neviděla. Já asi nikdy nedočtu Pramen povýšení od Brandona Sandersona a zaujala jsi mě tou Esejí o tragédii - kouknu na to :)

    Lory Humble

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo, to obdivuji. Já většinou vydám všechno, co napíšu, pokud to nejsou deníkové zápisy. :D

      Vymazat
  5. Jo a jinak k té Čarozemi - Bětka boj vzdala, když zjistila, proč to nejde. V angličtině je to opravdu dost těžké, bohužel, takže si plně užívám jen první dva díly. Ale letos chci sérii zkompletovat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A proč že to nejde? To si s tím překladatelé neporadí? :)

      Vymazat
    2. Ale tak samozřejmě, že překladatelé by si s tím poradili. A i Petr (šéfredaktor) má tuhle sérii rád a říkal, že ho to mrzí...

      Jde ale o to, že práva na některé tituly jsou v aukci, takže se o ně přetahují různá nakladatelství, takže zpravidla jsou potom ta práva prodaná za hodně draho. No a když se pak ten titul neprodává (což je bohužel případ Čarozemě), je opravdu velmi ztrátový a další díly v sérii už neprojdou přes nakladatelskou radu.

      Vymazat
    3. Aha.. to mě mrzí.. Marketing je hrozná věc, někdy.

      Vymazat
    4. To není věc marketingu, to je prostě věc nakladatelské praxe :)

      Vymazat
  6. Aha, už mi to došlo, takže ty literatury faktu kvůli dějepisné olympiádě (a pokud tě i zaujaly, tak je to bod k dobru). Zaujalo mě pár poznámek, ohledně Letopisů Narnie, které si myslíš, že bys nedala jako dospělá. Jestli máš v sobě ještě kousek dítěte, dala. Co se týká Harryho Pottera, v anotaci bylo psáno, že jde o knihu pro čtenáře od 9 do 99 let. Za sebe můžu říct, že i když mi není 99, tak to sedí. Harryho Pottera jsem zhltla asi stejně zaujatě jako ty, jen jsem to možná brala jinýma očima, spíš z pohledu dospěláka, který úplně chápe obavy Brumbála, dobu zla z krátké vlády Voldemorta i selhání takových kapacit, jako je ministr. O geniální mrše Dolores Umbridgeové ani nemluvě...:-)
    Zaujala mě myšlenka poslechu audioknih při čekání na autobus, nebo při cestování vůbec.
    Rozsekala mě definice knihy Já a pan Darcy :D
    A máš už pěkně rozrostlou knihovnu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, možná bych Letopisy Narnie zkusila v audiopodobě, to mě vlastně docela láká. Uvidíme, jestli to seženu v knihovně. :)

      Vymazat
  7. Ta knihovna je úžasná! ☺
    Já (bohužel?) takový knihomol nejsem, ale v poslední době se opravdu snažím víc číst, hledat si na to čas. A myslím, že mi to docela i jde! ☺ Ale k tobě se ani zdaleka nepřiblížím! :D

    Blogerka Klárka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat