Školní výlet do Anglie

Nebojte, žiju. A vlastně docela akčně. Včera jsem se vrátila z pětidenního výletu do Anglie. Jeli jsme se stejnou agenturou a stejným průvodcem, jako když jsem tam byla s babičkou, akorát tentokrát se jelo dvoupatrákem a celkem čtyři školy. Nebudu lhát, když se v září plánovalo, že se pojede, nechtělo se mi. Většinu z těch míst už jsem navštívila a se spolužáky se mi nikam nechce, navíc o víkendu, říkala jsem si, ale nakonec jsem se do toho nechala namočit. A jsem ráda, takhle zpětně. Ono je občas fajn vyrazit s foťákem do světa. Nelekejte se, ze zhruba dvanácti set vzniklých fotek na vás dnes čeká jen něco kolem sto padesáti. Užijte si to!

Začalo to v pátek ráno. Zabaleno oblečení typu cibule, dvě knížky a nějaké jídlo. Polštářek do autobusu a můžeme vyrazit. Pobavilo mě, že jsme ještě jeli nabrat studenty do Ústí a do Děčína (takže jsem měla celou tu cestu tam Vánoce z toho, že jedu známou krajinou a že deset minut chůze od zimáku bydlí Modrý a já to vím a tak :D) a pak jsme společně ještě s jednou kladenskou školou vyrazili na dlouhou štreku přes Německo, Belgii, Nizozemí a Francii a tunelem do Británie. Musím se přiznat, že z Eurotunelu jsem byla trošku zklamaná a bylo mi lehce nevolno, ale nevadí, nevadí. 

Vtipné, že Střekov jsem nejlíp vyfotila, když jsem jela do Anglie. A to jsem prosím v Ústí každý týden a tenhle pohled se mi naskytuje i z tratě. :D 
Cestovní hodinky od Modrého nesměly chybět. Ale pak jsem je nenosila, abych je neměla vypálené. 
Západ v industriálním Porúří. ♥ 

První den: Londýn. V noci jsem vůbec nespala, jen trochu jsem klimbala, protože si nepamatuji poslední kapitolu audioknihy Jsou světla, která nevidíme. V pět hodin nás autobus vykopl v prázdném Londýně a odjel na deseti hodinovou pauzu, takže jsme byli odsouzeni pochodovat celý den po hlavním městě Spojeného království. Ale nebylo to tak špatné, v pět hodin byl Londýn vylidněný a sluníčko příjemně hřálo, ale vzduch byl ještě lehký a svěží. Vydali jsme se na cestu podél pobřeží - London Bridge, Tower Bridge, na konci pak ještě Millennium Bridge. Foťák cvakal, uši poslouchaly průvodce. Nechyběla katedrála svatého Pavla, Monument a Oxford Street, tedy Hyde Park. 
Část tohohle pomníku je na Hlavním nádraží v Praze. Přišlo mi to hezké. :)
Vévoda z Yorku měl narozeniny, tak jsme si užili přehlídku letadel, stíhaček a trikolory. 
V Hyde parku jsou ochočený veverky!
Ještě z cesty. Písničky, co jsme museli zpívat a písničky, které mě od toho občas vysvobodily. :D 
Na Londýně je zajímavé, krásné a přitom trochu odpudivé, jak moc se nové prolíná se starým. Tak třeba tenhle starý gotický kostel s moderní věží Spire, nejvyšší stavbou v Londýně. 
Zlatá královská loď v přístavu. Prostě loď. :D 
Monument k požáru 1666. 
K snídani jsme si s holkama daly v Mekáči úžasnou ovesnou kaši s džemem/sirupem. Nechápu, proč tohle v Česku nedělají. 
Výhled ze Svatého Pavla (ze Zlaté galerie úplně nahoře) byl úžasný!
Millennium Bridge. Poznáváte z HP 6? 

Galerie moderního umění nás nenadchla a bylo tam vedro. A my byly unavené. :D 
Všichni šli na Oxford Street nakupovat do Primarku, já a Zuzka jsme se vydaly do Hyde parku. Nejlepší nápad dne, to vám povím!
Poprosily jsme slušně vypadajícího pána, aby nás zvěčnil, ale nějak nepochopil práci s foťákem i přes vysvětlování, tak jsme se nakonec stejně vyfotily samy. :D 

Narazily jsme na brouzdaliště a vykoupaly se. Zuzka úplně, já částečně. Ale hlavy a nohy byly úplně mokré. Později jsme zjistily, že to byl Dianin pomník. :D 
Večer jsme, naprosto vyčerpaní, jeli do Oxfordu, kde si nás převzaly hostitelské rodiny. Šestice holek včetně mě vyfasovala mladou černošku, která měla všechno dost na háku. Nebudu lhát, vůbec z ničeho, co se ten večer odehrálo, jsem nebyla nadšená. Snad jen ze sprchy a postele, byť z ní čouhala péra. 


Druhý den nás čekaly hned tři zastávky. Rodné město Shakespeara, Stratford upon Avon, pak hrad Warwick a pak samotný Oxford. Bylo strašný vedro, ale co se dalo dělat. Podívali jsme se do domu, kde se William Shakespeare narodil, dali si dobrou zapečenou bagetu, užili si knihkupectví Blue Cross a The Works, kde mají levné knížky, navštívili místní kostel, pak měli dvouhodinové volno na hradě Warwick a v Oxfordu jsme se prošli navečer. Byla neděle a všude už bylo zavřeno, takže jsme se nedostali do prostor, kde se natáčel Harry Potter (Velká síň, knihovna, schody), ale tak nevadí, třeba příště. 
Katedrála v Salisbury, největší v Anglii, stojí na místě, kam doběhl jelen, kterého Angláni střelili z místa původní katedrály. Doběhl k soutoku pěti řek a teď tam stojí to veliké dílo.



Nemohla jsem si nevyfotit tuhle boží tašku. To chci! ♥ :D 
S holkama jsme na Warwicku dost blbly. :D

Taky jsme šli do bezva bludiště, všechna razítka jsem našla!



Třetí den. Lázeňské město Bath, kde už jsem byla s babičkou, Stonehenge, které jsem rovněž již navštívila, a Salisbury (katedrála), ani ta pro mě nebyla novinkou. Ale zase jsem sehnala pár skvělých knížek a popovídala si se spolužáky i s učitelkou, takže proč ne. 

Kluci. Nejsou vadní, jen jsme blbli. :D Upřímně jsem strašně ráda, že tam tihle dva byli a často nám dělali společnost.
Čtvrtý den, poslední, opět Londýn. Tedy, nejdřív Windsor, který mě popravdě moc nenadchl. Ty peníze se daly utratit i lépe. Ale aspoň mám zkušenost. Přesto byl ten poslední den asi nejlepší - přes Hyde park jsme se vydali k Buckinghamskému paláci, kde jsme se s holkama opět vykoupaly, pak jsme dojely do Baker Street (Sherlock!) a odtud došly do Madam Tussaud, muzea voskových figurín. Původně jsem nechtěla jít, ale jsem nadšená, že jsem šla. Tolik legrace jsem už dlouho nezažila. Všechny tři (já, Baruš a Zuzka), jsme se uvolnily jako už dlouho ne a spontánně pobíhaly od sochy k soše a smály se na celé kolo. Večer jsme si sehnaly jídlo, jelo se metrem na Piccadilly Circles, odtud jsme se prošli přes Soho na Leicester square a večer to pak vzali přes Trafalgarské náměstí k Westminster Abbey, kolem rozsvíceného Big Benu k nemocnici svatého Tomáše, kde si nás v jedenáct vyzvedl autobus a frčeli jsme domů. 


S Emmou. Jo, já vím, ona je hezčí. :D 

Třeba nejsem až takový Shrek. :D 
Mám fotku s Tardis! K tomu se váže tak vtipná příhoda, že ji budu asi dlouho vyprávět se slzami smíchu očí na potkání! Společně se spolužákem, který se se mnou předhání v míře fanouškovství Doctora Who. 

Když nechcete vytahovat flašku. :D
Forrest Gump!
Do téhle paní jsem prosím pěkně narazila a omlouvala se jí, že jsem jí zkazila záběr.. :D :D 

To by bylo vše. Zazvonil zvonec, školnímu roku je skoro konec a tenhle výlet na jeho závěr byl vlastně docela fajn. Ani jsem tam moc neutrácela. O knižní úlovky se podělím třeba v příštím článku, dneska už je toho moc. Fotky se mi trochu zpřeházely a to vás nezatěžuji selfíčky z mobilů spolužaček. Cestou v buse jsem poslouchala Jsou světla, která nevidíme, četla 451 stupňů Fahrenheita, trochu klimbala, povídala si se spolužáky, seznámila se s lidmi z těch ostatních škol, nad ránem napsala básničku do mobilu a pak jsem se v Ústí asi na tři minuty sešla s Modrým. Tolik k Anglii, k červnovému zážitku a k fotkám.

Nějaké otázky? Jak jste se měli vy? Co říkáte na vedro?

PS: Výhledově to vidím na Nemalé radosti, básničku, písničky a nějaké knížky. ;) 

Komentáře

  1. Neuvěřitelně nádherné fotky!! Krásný článek, rozepsané, opravdu nádhera. Jen tak dále, děkuji za příjemné čtení a takovou fotogalerii z Anglie! :) Je paráda, že jsi si to užila, tak to má být! :)
    YourVee♥

    (YourVee.blogspot.com )

    OdpovědětVymazat
  2. Když o tom tak uvažuji, tak jsem v Británii byla už třikrát, ale pokaždé v období mezi říjnem až prosincem. (Takže tam teď nutně musím v létě. Snad příští rok. Navíc R. tam ještě nebyl a chtěl by, takže tak.) Je ale pravda, že znovu bych tam se zájezdem už nejala. Některá místa jsem viděla už několikrát, některá ještě vůbec (třeba nutně potřebuji do Potterovských filmových studií) a vůbec mě ty prohlídky často nenadchly. Až na jednu, kdy jsme dostali asi šestihodinový rozchod a já hned vytáhla kamarádku na nádraží King's Cross - měly jsme celodenní lístek na metro, pak jsme chvíli bloudily, ale našly to (a já mám úžasnou fotku). Prostě celá Británie je boží - byla jsem i ve Skotsku a ach. Nebo Lake District. Nebo York. Navíc to kombinuje to, co mám nejradši - památky, krásnou přírodu, krásné a často levné knihy.
    Tedy, díky za to, že jsem teď zasněná a budu přemýšlet, jak si sakra vydělat na dovolenou na příští rok (ale co, bude mi dvacet a patrně se mi nic z elektroniky už neporouchá - *zaťuká to* - takže snad :D), ale hlavně za krásné fotky. Doufám, že sis to užila a budu chtít slyšet tu příhodu s TARDIS!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jestli tam pojedete, tak doufám, že se pak o té cestě dozvím co nejvíc. My se o tom s Modrým bavili a dospěli jsme k závěru, že pokud chceme navštívit všechny Potter věci a Doctor věci, tak bychom měli začít šetřit a stejně bychom tam asi nakonec skončili pod stanem, abychom to finančně utáhli. :D (Né, že by mi to vadilo :D )
      Užij si myšlenky. Příhodu jednoho dne povím, slibuji. :D

      Vymazat
  3. Tak vtipná historka o Tardis by mě taky vcelku zajímala, budu-li ji ovšem schopná pochopit, vzhledem k tomu, že na ten seriál nekoukám.
    Moc pěkné fotky, to jsem ti už říkala. Já v Anglii nikdy nebyla a vlastně tam ani moc nechci - tedy, samozřejmě bych se chtěla podívat všude, ale Anglie není na tom seznamu těch nejvysněnějších míst. I tak jsem ráda že jsem tam mohla prostřednictvím tvých fotek nahlédnout.
    Já osobně mám školní zájezdy ráda. Díky nim jsem se vlastně prvně podívala do zahraničí (pokud nepočítám pár jednodenních cest do Německa a do Polska a jednu nepovedenou dovolenou v Maďarsku. No dobře, tak to nebyly moje první cesty do zahraničí.) Pokud všechno dobře půjde, příští rok se podívám do Slovinska. A pak už si budu muset cestovat sama. :(
    Na tu básničku jsem vcelku zvědavá.
    Měj se hezky i nadále.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi budeš, nejde tak o seriál jako takový, jako spíš o fanouškovské nadšení. :D
      Já už po dvou cestách do Anglie čím dál víc toužím po poznání Německa, Rakouska, prostě germánských středoevropských končin. :)
      Taky se měj hezky a snad se ti podaří podívat se na spoustu míst! :)

      Vymazat
  4. Já si myslím, že to nakonec byla dobrá volba, jet. :) Historku si chci někdy opravdu poslechnout, byť nejsem fanouškem Doctora Who. Fotky moc hezké, hlavně se mi líbí ty poslední, kdy jste s holkama blbly. Ty jsou ze všech výletů stejně ty nejpovedenější. :D
    Zchladit se v pomníku princezny Diany je docela fajn, přijde mi to, jako když se u nás cikáni koupou v různých kašnách. (Nakonec jim tam obec hodila modrou skalici.)
    Na Baker Street bych se určitě ráda podívala!! :) A do Bath taky a vůbec, já chci prostě do Anglie! :D
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, ty fotky vznikaly za tak skvělé atmosféry, že i kdyby byly sebepitomější, mají v sobě to kouzlo okamžiku a pohodovou náladu. :)
      Ale notak! Tohle bylo veřejné brouzdaliště pro děti. Sice pro děti, ale bylo. :D

      Vymazat
  5. Vy jste měli v autobuse sborový zpěv povinně? Diktatura, ne výlet!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak povinné to nebylo, ale zpívalo se tak dlouho, dokud se nezapojilo dost lidí. Takže v zájmu ticha bylo lepší zpívat, aby se to nemuselo moc dlouho opakovat. :D

      Vymazat
  6. Krásný obrázkování! :) V Londýně jsem nikdy nebyla, ale třeba se jednou poštěstí :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba opravdu ano. :) Držím pěsti a děkuji!

      Vymazat
  7. To je nádhera! Takový výlet by pro mě byl sen, mně se už blíží třicítka a přitom jsem ještě pořád v Anglii nebyla...Tak snad jednou.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat