Každá jsme trochu grafitová

V listopadu jsem se zúčastnila křtu novinky od Miroslavy Varáčkové, slovenské autorky, která se u nás proslavila například knížkami Adaptace nebo Hlavně to nikomu neříkej. Píše příběhy pro mládež, věnuje se různým tématům, která čtenáře v náctiletém věku oslovují, zasahují a tak trochu definují. Nejinak je tomu v Grafitovém děvčeti, které má nejen dokonalou obálku a neobyčejně zajímavé částečně grafické provedení, ale které také ukrývá silný příběh, za ním se skrývá spousta ze všednodennosti, snů i nočních můr. 

Předem upozorňuji, že tento článek bude možná víc subjektivní, než by se na recenzi slušelo. Knihu se pokusím zhodnotit i nezávisle na svých niterních pocitech, ale protože právě mé vnitřní naladění hrálo při čtení samotném velkou roli, nejde jej nezmínit. I tak doufám, že si článek, ale především knihu přečtete a že se vám Grafitové děvče zalíbí tak jako mně. 

"Věděl sem, že nejsi z porcelánu, Táničko. Hned mi bylo jasný, že ta ruka není zlomená. To by si jinak kňučela bolestí."
"Jakej je z tebe odborník," poznamenala výsměšně. 
"A ne? Hlavně sem odborník na duše. A víš, co si myslím o tý tvý?"
"Prozraď mi to."
"Že ani ta není z porcelánu.Vydržíš zátěž jako sto volů."
"A z čeho teda je?" se smíchem hrála jeho hru.
"Z grafitu. Seš grafitová holka, Táňo."
"Proč právě grafit, dyť ten je měkkej."
- Břitva a Táňa, které spojuje zoufalé přátelství, přátelské zoufalství, strana 70

Vyprávět dějovou osu příběhu nemá cenu, neboť knížka je poměrně krátká, čte se rychle a spíš než příběh samotný jsou zde vykresleny postavy, které v něm účinkují. Táňa, která se o sebe musí starat sama, protože její máma pije. Kamarád Břitva, bez něhož by se asi zbláznila, díky kterému se jí do žil vlévá život, kluk podobně zoufalý jako ona, i když z opačného důvodu. Tajemný Ben, kotva Tániných citů, její vlaštovka mířící do oblak za splněnými sny. Tihle tři si projdou na těch necelých dvou stech stránkách příběhu zvláštním vývojem, ne úplně typickým pro tento žánr knih, přesto tak běžným v obyčejném životě. 

Právě to se mi na knížce líbilo. Obyčejný život vykreslený v různorodých podrobnostech, které se často v knížkách opomíjejí a pak nevytváří úplně skutečný obraz. Když puberťačka nechodí do školy, má z toho problémy. Když se chce s někým intimně sblížit, musí si zajistit antikoncepci. Když si vybíjí frustraci a posílá celý svět k čertu, rozhodně nemluví spisovně a slušně. Když se chce najíst, potřebuje peníze. A ty nepřichází jen tak z ničeho nic. 


Taťána mi byla už od začátku moc sympatická, navzdory tomu, že není úplně kladnou hrdinkou. Naopak - chová se dospěle a dětsky zároveň, je naivní a přitom bez iluzí. Princezna ze země nevkusu, jak o ní prohlásil kamarád Břitva. Navíc má úžasné jméno a na jménech taky záleží. Není to typická hrdinka - krásná, chytrá, plná naděje a snů. Není zvyklá připouštět si pocity, které se v ní hromadí, neumí bojovat s výrazem ve své tváři, když se nikdo nedívá. Je zrcadlem svých nepěkných zkušeností, které prosakují skrz celou její bytost a dělají z ní právě takovou holku, které se stane příběh Grafitového děvčete. 

Možná bych sama o sobě mohla říct, že jsem princezna nevkusu. Co mě však na Táně od začátku do konce fascinovalo, byla její touha po pozornosti. Aby si jí matka všimla, aby o ni otec projevil zájem, aby Břitva nebyl tak sarkastický, co se jejího vzhledu a ženství týče, aby Ben víc chápal, co cítí a co se děje. Být vnímán, cítit, že v něčím životě hraje důležitou a nepostradatelnou roli, žít pro něco jiného než pro přežívání, to všechno je pro mladé lidi klíčové. Jenže občas to nejde, občas jsme až moc ztraceni ve vlastním bludném kruhu a marně se chytáme věcí, o nichž doufáme, že nás ještě hlouběji nestáhnou, že se stane zázrak a neúprosná realita nás na kolena nesrazí. 

Knize jsem po přemýšlení udělila čtyři hvězdičky. Ne plný počet, protože chci mít tu jednu v rezervě. Grafitové děvče je příběh o dívce, která dospívá se vším všudy, možná až moc rychle, nedobrovolně. Nejednou mě napadlo, že být v její situaci, v níž se v druhé polovině příběhu ocitla, je pro moje vrstevnice tak snadné a následky mohou být stejně, ne-li více bolestné. Naprosto jsem rozuměla Tánině touze utéct, schovat se před životem do hřejivé náruče a cítit něco jiného než odpor ke všemu. Zároveň jsem si ve chvílích, kdy Tániny vztahy nebyly nejrůžovější, říkala s pocitem vděčnosti, že můj vztah je růžový v tomhle ohledu až až. Ani nedokážu vyjádřit, jak odlehčeně jsem se cítila navzdory těžkosti situace hlavní hrdinky. Věděla jsem totiž, že se této bolestné situace nemusím bát, ne tak jako ona. Souzněla jsem s ní a přála si, aby i ona našla někoho, kdo bude ochoten ji přijmout úplně, úplně se vším. 

Každá jsme tak trochu grafitová. Navenek působíme jinak, než jaké jsme ve skutečnosti. Občas ani samy nevíme, jaké jsme. Zanecháváme stopy, kreslíme do lidí, malujeme si vzdušné zámky a čas od času si nepřipouštíme, že by něco mohlo dopadnout dobře nebo špatně. Každá toužíme po troše pozornosti, troše náklonnosti, troše vřelosti a pocitu bezpečí. Ne všem se toho ale dostává. 

Chtěla bych autorce poděkovat. Za to, že píše takové příběhy, které zasáhnou. Za to, že je tak milá osoba i ve skutečnosti. Jsem moc ráda, že jsem měla tu čest ji poznat a přečíst si další příběh. Že jsem se mohla cítit krásně nevkusně a grafitově, uvěřit, že vždycky to může být horší a že se nevyplatí odsuzovat ostatní, protože nikdy nevíme, co se skrývá pod povrchem. Brzy se chystám na Hlavně to nikomu neříkej, tak se o tom po dočtení určitě zase někde zmíním. 

Mějte se krásně a napište mi, čeho si na knížkách a charakterech ceníte nejvíc vy. A jestli jste někdy četli knížku, kde jsou části příběhu tvořeny komiksem a kde se dialogy vedou jako ve skutečnosti. Jestli máte knížku, v níž se nacházíte i ztrácíte zároveň. A jestli znáte nějakou poutavější obálku, než jakou má právě Grafitové děvče!

Miroslava Varáčková - Grafitové dievča, vydáno roku 2017
Přeložil Jan Hanzlík, v nakladatelství Slovart vydáno roku 2017, 184 stran.

Komentáře

  1. Po kurzu kreslení grafit miluju a nedám na něj dopustit :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já s tužkama moc ráda píšu, kreslení mi nejde, ale psát a pak rozmazávat písmenka a užívat si každý tah a slyšet, jak to škrábe na papíře, to mám ráda. :)

      Vymazat
  2. Knížky o podobném "reálném" životě se nečtou moc snadno; možná už jenom z toho důvodu, že to člověk zná " z reality" , a v knížkách chce utéct.

    Jinak, pozoruju, že jsme se "srazily" v podobně pojaté grafice - a přitom ani jedna neopisujeme ! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem si všimla a musela se nad tou náhodou pousmát. :) Děkuji za komentář. ^^

      Vymazat
  3. O Miroslavě Varáčkové už jsem slyšela a na svém seznamu knih, které se chystám číst, mám Adaptaci, moc mě baví objevovat původní českou sci-fi. Tento příběh z reality zní ovšem skvěle. Výborně jsi popsala své dojmy z postav a motivů, takže mám jistou představu, v jakém rozpoložení bych po knize měla sáhnout. Díky za opravdovou recenzi, která nebyla jen odvyprávěním děje a konstatováním, že se kniha líbila, takových je čím dál víc a tvých vyjadřovacích schopností by pro to byla škoda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě se do ní někdy pusť, opravdu to není úplně typické čtení. Není to stoprocentně nové, neokoukané a dokonalé, ale chytne to za srdce a toho si na knížce moc cením. :)

      Vymazat
  4. Ahoj! Právě jsi mě dala velký tip na čtení, z tvého hodnocení mě knížka Grafitové děvče velmi zaujala. Myslím, že by to byla četba tak akorát pro mě, určitě se na ni někdy podívám :D
    nekonecnaknihovnicka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě ji vyzkoušej. Myslím, že by tě i ta komiksová část mohla zaujmout. :)

      Vymazat
  5. O této knize jsem nikdy neslyšela. Bohužel by mě asi moc nezaujala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neslyšela nejspíš proto, že je relativně nová. :)

      Vymazat
  6. Přečetla jsem si ukázku z knihy a dost mě to zaujalo, myslím, že bych se mohla ztotožnit s některými pocity, které hlavní hrdinka prožívá. Hlavně tu touhu po přijetí, to jsem cítila během dospívání hodně silně. Nevím, jestli se ke knížce v dohledné době dostanu, ale možná to někdy zkusím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě knížku doporučuji. To, co jsem na ní ocenila, je právě to, co by tě mohlo zajímat, takže určitě to někdy zkus, čte se navíc opravdu rychle. :)

      Vymazat
  7. Páni, opravdu silná a skvěle napsaná recenze, na knihu si mě hodně nalákala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, tak snad se k ní brzy dostaneš. Děkuji za milý komentář. :)

      Vymazat
  8. Moc pěkná recenze :) To zní opravdu zajímavě, princezna nevkusu, to bude dost netypická hrdinka :) Od autorky jsem zatím nic nečetla, ale ráda bych to napravila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je taková jiná, příjemně jiná. :) Určitě si něco přečti. :) Děkuji za komentář!

      Vymazat
  9. Vlasta, tak toto je mega úžasná recenzia!!!♥♥♥ Naozaj, prekrásne si opísala to najdôležitejšie a úžasne zašla až do psychológie postáv a tak mi pomohla si spraviť akú takú predstavu o tom, akých hrdinov by som mohla v knihe stretnúť.
    Priznávam, ale od Varáčkovej som ešte nič nečítala - mňa poväčšine naši autori sklamávajú :/ Ale pokúsim sa nebyť tak kritická a určite dať aspoň jednej z kníh od tejto autorky šancu - možno voľba padne práve na Grafitové dievča :)
    Čo sa týka tvojich otázok, tak takúto podobne spracovanú knihu som ešte nečítala. Ohľadom postáv si najväčšmi cením, keď ich autori dokážu opísať živo a prideliť im vlastnosti, vďaka ktorým skutočne ožívajú a nie sú to len bábky na špagátikoch...jednoducho, ten pocit, akoby hrdinovia konali sami, vlastnou vôľou a nie tak, ako si to predstavuje sám spisovateľ...trpia, milujú, radujú sa a ja dokážem tieto pocity zdieľať s nimi s veľkou intenzitou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za krásný komentář, Mony! ♥
      Určitě se do knížky zkus začíst, třeba se ti opravdu zalíbí. :)

      Mimochodem, kdybys přeci jen měla nějaké slovenské autory doporučit, kteří by to byli? Moc se ve slovenské literatuře nevyznám. :D O:)

      Vymazat
    2. Vieš že ani ja nie :D Naozaj, od našich autorov mám toho veľmi málo načítané a to ma poväčšine aj to málo sklamalo :/ Jedine, čo som čítala a páčilo sa mi bolo od Novosedlíkovej, Až čas ukáže - to ma prekvapilo. Potom sa mi veľmi páči tvorba Svetlany Majchrákovej. I keď jej najnovšie tituly sú pre staršie deti, zaujmú aj dospelých - no teraz chystá naozaj úžasné príbehy, takže je sa načo tešiť a myslím, že si v nich nájdu svoje všetky vekové kategórie♥ Pamätám si, že som čítala YA od Simony Kutišovej, Adonis v tričku. Je to taká typická klišé YA, no mne sa prekvapivo páčila, pretože som ju čítala vo chvíli, keď som si chcela oddýchnuť, vypnúť a tento titul prišiel práve vhod (neviem, ako by som sa k nemu stavala teraz :D) Nuž, a ďalej neviem...chcela by som dať šancu Karikovi, toho všetci tak chvália a asi aj Dánovi, a potom Monike Wurm. Tú si taktiež vychvaľujú, tak som zvedavá, či by si získala i mňa :) Inak naozaj neviem...mala by som si konečne rozšíriť obzory :D

      Vymazat
  10. Skvělá recenze. Knihu jsem nečetla a neměla to ani v plánu, ale tvoje recenze mě nahlodala. Vím, že má nádhernou obálku a dost možná se na ni při příští návštěvě knihkupectví zaměřím! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě si knížku prohlídni, ta komiksová část tě taky určitě navnadí. :)

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky