Modrá knihovna

Dnes bych se s vámi ráda podělila o knihovnu, která není tak úplně moje, zároveň ale přeci jen trochu ano. Pokud tedy chápu definici knihovny správně, je to místo, kam si bezpečně ukládám své knížky. Těch pár polic, které vám dnes představím, patří Modrému. Jelikož jsem ale drzá a roztahovačná, postupně si k němu dávám knížky, tu jednu, tu další a ejhle, už jich je celkem dost. Tak doufám, že se vám dnešní odpočinkový článek plný knížek bude líbit.

Jen na úvod musím sebe samu trochu obhájit, protože kdo ví, třeba bude někdo brát můj úvod vážně a pomyslí si, co jsem to za holku. Nejenže jsem si přivlastnila cizí knihovnu, ale ještě ji fotím a prezentuji na veřejnosti. Inu, věc se má tak: Poprvé jsem se s Modrého knihovnou setkala v červenci 2016, když jsme společně navštívili Ústí a seznámila jsem se s částí jeho rodiny. Tehdy jsem se zhrozila, protože knihovna byla zanedbaná, neuspořádaná a navíc v nejtmavším rohu místnosti, kde se jen těžko kvůli stolu dala otevírat. Navzdory skleněným dveřím bylo vše zaprášené, některé knížky byly obráceně... Umíte si představit ten šok, který pro možná trochu přecitlivělého knihomola něco takového vyvolá. (Pak je ale třeba říct si, že Modrý tuto knihovnu téměř rok neotevíral a když, jen si vzal nějakou knížku a odvezl ji do Prahy.)
Od té doby jsem se těšila na okamžik, kdy budu moct knihovnu pořádně urovnat a uklidit. Nakonec jsem to podnikla v březnu loňského roku, když jsme (se) s Modrým stěhovali z Prahy do Ústí. Ten den byl celkem náročný. Ráno jsme vyzvedli dodávku, pak naložili nábytek a věci z pražského bytu, odvezli jsme to do Ústí, všechno jsme vynosili, vyložili a složili. Bylo nutné pokoj téměř úplně přestavět, aby se tam všechny staronové věci vešly. Nakonec jsme vymysleli celkem přijatelnou variantu, která ale spočívala v tom, že knihovnu dáme z pokoje ven, do haly. Zprvu jsem si říkala, že pak nebude pokoj působit tak útulně, ale později mi došla celá řada výhod, které tato možnost skýtá. 

Ještě ten den jsem knihovnu utřela a knížky srovnala, seřadila a uklidila. Musím se přiznat, že to zabralo docela dost času, ale hlavně energie. Jak jsem tak kompletovala různé fantasy série, nabídla mi Modrého mamka, která procházela kolem, tykání. Taky mi do knihovny lezla kočka. Výsledek mého snažení, který můžete vidět na fotkách, je v podstatě od té doby nezměněný. V létě jsem sice ještě trochu přeorganizovávala, ale po chvíli mě to přestalo bavit a šla jsem si raději číst. 

Puntíčkáři, nezlobte se na mě, že jsem knížky neseřadila úplně dokonale. Zvlášť ty v těch zadních řadách jsem tam spíš naskládala než srovnala. Takže jsou vysoké vedle nízkých a paperbacky mezi hardbacky. Ale to mi snad prominete. Pojďme tedy konkrétně ke knížkám uvnitř knihovny:


Do první lajny jsem se snažila vyskládat ty nejlepší kousky - nejčtenější potterovské saláty, Nicholase Flamela, Národ od Pratchetta a Hraničářova učně. Ve spodní polici je Odkaz dračích jezdců (bez Inheritance, protože ani Brisingr už se Modrému moc nelíbil), Doctor Who, kterého jsem sehnala v Británii, havraspárský hardback Kamene mudrců z Drážďan, James Rollins (těch knížek má Modrý mnohem víc, ale většinu zkonfiskovala jeho mamka). Z Drážďan jsme přivezli ještě Marťana a Sirotčinec slečny Peregrinové. Od Liduchy jsem dostala box Divergence, říkala, že už to asi číst nebude. Jsou tu taky mé vánoční přírůstky - knížka o Hitlerovi a nádherná publikace o historii v angličtině na křídovém papíře... ňach! A tam nahoře, to je Rick & Morty, komiks, který putoval až z Argentiny a který nám na poště dlouho nechtěli předat. 


Zadní řady už tak zřetelný charakter nemají, ale pokud se podíváte na tituly, zjistíte, že je tady opravdu hodně fantasy knížek. Modrý tenhle žánr četl mnohem víc než já. Vpravo nahoře WarCraft, pak tu taky najdeme Zmizelou, Orwella a nejspíš nějaké knížky s tematikou paranormálna. Jo a dole mám ještě dvě jednohubky, které jsem si tu jednou v létě zapomněla. Milostné rošády od Dahla a Bajky barda Beedleho.

Tahle police, třetí, je hodně neuspořádaná. Na velikost a estetično prosím moc nehleďte, protože se s ní od doby úklidu celkem dost hýbalo. Spousta učebnic matematiky - přišly vhod, když se Modrý připravoval na přijímačky, například. Já z téhle řady četla v létě encyklopedii Lokomotivy, která je úžasná. I slovníky se občas hodí a já jsem ráda, že je Modrý má. Sice dneska všechno najdeme na internetu, ale stejně jsou to užiteční pomocníci. Ve spodní řadě jsou uložené velké encyklopedie, které jsou moc vysoké, než aby v policích mohly stát. Hlavně o vlacích, hokeji, formulích a železnicích. Pak tam má taky Modrý nějaké desky s dopravními předpisy nebo čím a staré sešity. 


Za knížkami z třetí police je ještě jedna řada, která obsahuje změť všeho možného. Kdybyste se divili, proč je tu tolik titulů o nadpřirozených jevech, paranormálnu a tak, pak vězte, že Modrý se svou sestrou vyrůstali na Aktech X. Tím je to v podstatě vysvětlené.

Modrý je však nejen čtenář, ale také fanoušek filmů, seriálů a hlavně her. V nočním stolku, který jsme si přivezli z Prahy, jsem mu uložila (a srovnala, heh) všechna jeho DVD a CD, na kterých je hlavně Star Gate, ale i Akta X, Teorie Velkého třesku a spousta různých filmů. V polici, kterou má u počítače, je poměrně dost místa i přes množství věcí, které tam skladuje (takže si tam občas dává nohy nebo odkládá hrnek). Má tam hry na Playstation (Narnii v němčině, btw), nějaké knížky o hrách a o programování a zase řadu cédéček. Teoreticky by se i sem vešly nějaké knížky, ale zatím to není potřeba, místa je pořád celkem dost. Jen nevím, jak dlouho to takhle vydrží.


Na závěr si dovolím zveřejnit takovou ryze aktuální fotku, aneb co právě čteme. Modrý poslední dobou hodně čte na čtečce, říkal, že teď si dá asi třetí díl Sirotčince slečny Peregrinové v angličtině. Do toho čte Panama Papers a taky jeden Respekt za druhým, protože k Vánocům dostal roční předplatné. Já se snažím pokročit v Harry Potter and the Methods of Rationality a užívám si Hawkingovu ilustrovanou "A Brief History of Time". Nevěřila bych, že mě knížka o vesmíru plná fyziky bude bavit, co víc, že tomu budu rozumět (navíc v angličtině), ale není to tak obtížné. Dobře, neumím si spoustu těch věcí představit, ale je to hodně názorné a aspoň část z toho mi začíná docházet, takže taky pokrok. Jinak jsem dočetla Eine blassblaue Frauenschrift od Werfela a knížku o Cestování, na kterou jsem na Generaci21 napsala recenzi. Plus samozřejmě pořád pokračujeme v Harry Potter and the Order of the Phoenix, zrovna dneska jsme rozečetli druhou polovinu. 

A co vy a cizí knihovničky? Podle čeho řadíte tu svou? A co právě čtete? 

Komentáře

  1. Moc ráda nahlížím do cizích knihoven! :) Teď zrovna jsem na tom dost špatně, co se týče knih, protože sebou do kufru jsem si vzala jenom jeden díl Narnie - Stříbrnou židli. A na čtečce teď čtu Malé ženy, zatím to vypadá dobře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Malé ženy doma taky máme a docela ráda bych si je někdy přečetla, zatím jsem četla jen úryvky, ale i ty se mi moc líbily. :) Užívej si čtení i Anglii! :)

      Vymazat
  2. Pěkně seřazeno. Dokonalost nemusí být, takhle to vypadá útulněji. Pobavil mě termín "potterovské saláty", protože moje knihy vypadají podobně. Salátově. Vlastně každá salátovka je důkazem, že byla čtena mnohokrát.
    Dala sis s tím pěknou práci a je to i pěkná knihovnička, myslím tím, skříňku jako takovou.
    Občas mám taky takové záchvaty nadšení, ale to už se týká spíš DVD, protože knihy si ukládám hlavně žánrově. Tedy pokud to jde. (Asi bych potřebovala už o dvě skříňky navíc, ale to je nemožnost, bo dům není nafukovací. )
    Máte s Modrým asi dost shodná témata ku čtení. A co je dobré, chuť ke čtení má i Modrého máma...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo no, některé tyhle knižní saláty jsou opravdu skvělé. To není zničená knížka, prostě jen očtená. :D :)

      Vymazat
  3. Jak už jsem ti mnohokrát psala, je nádherné, že oba čtete, o to nádhernější, že můžeš organizovat i cizí knihovničku. To já si "organizuji" jen ty své. Proč uvozovky? No, protože už mám tolik knížek, že o organizování už rozhodně nemůže být řeč :D
    Měj se krásně, Vlasti

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za krásný komentář! :) Taky bych výhledově potřebovala nějakou novou poličku na knížky, minimálně. :D

      Vymazat
  4. Kdybych nějakou knihovničku měla, taky bych si knížky hezky řadila, takhle je mám schované ve skříni. Ale třeba se jednou zadaří :-).

    OdpovědětVymazat
  5. Já tu svou řadím podle žánru, podle barvy, jak se mi to líbí. Ale mám pravidlo, že série nerozděluji za žádných okolností. Ty musí zůstat spolu, přes to vlak nejede. :) Momentálně čtu studie a knížky do školy. Teď jsem se potkala s mou učitelkou češtiny ze střední. Trochu mě vyděsila, když prohlásila, že za celé studium budu číst JENOM knížky do školy, neboť mi na nic jiného nezbude čas :D
    Ale Modrý má moc hezkou sbírku, někdy bych měla mrknout i na Markovu.
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To vlastně nevím, jak je na tom Marek a knížky. Někdy bys o tom mohla napsat! :)
      Já teď čtu taky spoustu knížek, které jsou "do školy" - respektive na dějepisnou olympiádu. Ale zatím mi to tolik nevadí, protože se jim nevěnuji po všechen čas. :)

      Vymazat
  6. Fascinuje mě, že tě baví psát o nějaké knihovně. :D Mně by něco takového nikdy ani nenapadlo! Asi nejsem ten správný knihomol. Já prostě nedovedu s těmi knihami tolik žít.
    Mám možná tu stejnou čtečku jako Modrý. Ale moc ji nepoužívám. Poslední dobou mám nejradši staré knížky, které už přede mnou vzalo do ruky plno lidí. Momentálně čtu Stříbrný vítr, je to neuvěřitelně krásná knížka, a ještě víc se mi na ní líbí to, že ji babička dostala kdysi dávno k úspěšnému složení maturity. Najít v knížce staré věnování je skvělé. (Taky jsem jednou v Pasternakově Lyrice u nás ve školní knihovně našla věnování od básníka Hory, který tu knížku přeložil - ale to už jsem u jiného tématu.)
    Svou knihovničku neřadím podle ničeho. Vždyť sama víš, že mám série poskládané naopak, ale to je proto, že jsem levák a takhle se mi na to líp kouká. :D Taky se mi do knihovny ty knížky pořádně nevejdou, takže si leží na hřbetech v mnoha vrstvách, jako na starých hřbitovech. Ale ještě pořád to vypadá vcelku důstojně. Dokud to nezačneš prohlížet ty, samozřejmě.
    Knížka o fyzice? Hmmmm, abys neskončila někde na ČVUT, poslyš.
    Doufám, že si jednou taky najdu někoho, kdo mi srovná knihovnu. Asi si to dám jako první požadavek na seznamku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, baví mě psát o knihovnách. Mohla bych být knihovnice. :D
      Stříbrný vítr bych si někdy docela ráda přečetla, i když na rozdíl od tebe a autora nemám žádný vztah k Písku. Ale to by asi nemuselo vadit. :) A souhlasím, stará věnování jsou skvělá. :)
      Neboj, já budu ráda, když letos nepropadnu z matiky, na ČVUT mě nic nedostane. :D

      Myslím, že bys tímhle požadavkem určitě někoho zaujala. :D

      Vymazat
  7. Moje knihovnička potřebuje taky přerovnat, začíná být dost chaotická 😁 Snažím se podle nakladatelství

    OdpovědětVymazat
  8. Já mám sen o vysoké knihovně, kam si všechno hezky poskládám a zbude místo ještě na pár kytek v květináči a dva nebo tři plyšáky. Zatím to ale u mě vypadá podobně, jako u modrého - tedy mám radost, že se mi to tam vůbec vejde :D
    BTW, je zajímavé, že knihy Hraničářův učeň, vypadají tak jako vznešeně. Úplně, jako by šlo o sebrané spisy nějakého filosofa :D
    Péťa - Čtení pod lavicí
    www.ctenipodlavici.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám sen o veliké knihovně přes celou zeď. :D

      Hraničářův učeň vypadá takhle z boku opravdu úchvatně. Ale i ty rozdrbané knížky mají své kouzlo. :)

      Vymazat
  9. Já už mám svých vlastních knih tolik, že v bytě marně hledám ještě nějaké to volné místečko, kam bych je mohla vměstnat. :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky