Deutsch-Tschechisches Jugendforum podruhé

Čas neúprosně letí. Téměř v živé paměti mám dny, kdy jsem se účastnila prvního plenárního setkání desátého funkčního období Česko-německého fóra mládeže v bavorském Hofu. Dneska jsem přijela z Litoměřic, kde se od čtvrtka konalo druhé takové setkání. Které jsem si - jak jinak - nesmírně užila. Vyčerpávající (ale snad ne smrtící) popis oněch nevšedních dnů najdete spolu s mrakem fotek v článku.

Trošku odbočím - moje dobrodružství totiž začalo už ve středu, respektive ve čtvrtek. Po škole jsem jela s narvaným batohem (kde samozřejmě nejvíc místa zabíral foťák, knížka Die unerträgliche Leichtigkeit des Seins od Kundery, čtečka a sešity) do Ústí. Ve vlaku jsem se sešla s Modrým, který se vracel z Prahy. Už jsme spolu docela dlouho nejeli a já úplně zapomněla, jak mám ráda ty jeho drobné odborné komentáře na účet vlaku, drah a cesty po železnici vůbec. Ve čtvrtek jsme se - po překonání počáteční lenosti - vydali do centra Ústí, abychom Modrému koupili kolo. To se úspěšně povedlo, z čehož mám opravdu radost jako na Vánoce, protože teď konečně můžeme jezdit na cyklovýlety společně. 

Modrý mě doprovodil na Ústí nad Labem - západ, odkud jsem se vydala do Litoměřic po druhé straně Labe, než kudy jezdím obvykle. Jelikož jsem měla spoustu času a nepršelo, prošla jsem se s foťákem po Litoměřicích, okoukla je zběžným pohledem a pak se vydala k hostelu U Štěpána, kde jsme s Fórem bydleli. Jednalo se o diecézní dům, takže všude samý kříž a tak. Ale překvapivě byla ta velká budova dobře vytopená a po čase se tam člověk (rozuměj já) i zorientoval. 

Během čtvrtečního podvečera přijela většina lidí. Někteří se pak dostavili ještě v pátek, několik lidí nepřijelo vůbec. Z naší Arbeitsgruppe naštěstí nechyběl nikdo, jen Anežka, která se dostavila v pátek odpoledne. Seznámila jsem se s novou členkou naší AG - s Lucií z Lipska. Jsem nadšená, že náš tým funguje, jak má a že se nám daří rozvíjet náš projekt a že to snad všechno dobře dopadne. 

Nová Arbeitsgruppenfoto
Týmový úkol: Zachraň vajíčko!
Ve čtvrtek jsme se spíš tak jako vítali a atmosféra byla velmi uvolněná. V pátek jsme dopoledne měli workshop na téma komunikace, v němž jsme si vyjasnili problémy, které se v našich skupinkách vyskytují, vtipnou scénkou jsme je představili okolí a měli jsme za úkol vymyslet, jak je odstraníme. Druhou částí pátečního programu byla přítomnost dvou pracovnic organizace Antikomplex, která mapuje území Sudet a vypráví příběhy odsunutých lidí v předválečné a poválečné době. Po úvodu do problematiky a následném obědě (univerzální hnědá omáčka, yuck) jsme se vydali na výlet do Úštěku, německého města nedaleko českých Litoměřic, které za války bylo připojeno k Říši. Je tam vystavena replika synagogy a muzeum židovského školství, to jsme si prošli. Pak už tolik nepršelo. Ještě jsme se jeli podívat do nějaké vesničky a porovnávali jsme fotografii domu číslo třináct z fotky sto let staré se současností. To bylo hodně zajímavé. 

Večer nás čekal film Generation N: Deutschböhme, v němž vystupovali čtyři pamětníci odsunu. Dvě ženy, dva muži. Dva odsunutí, dva zůstavší. Velmi emotivní a inspirativní snímky, které mají přesah i do současnosti právě proto, že se pamětníci nesnažili jen sdělit svůj příběh, ale také vysvětlit, co bylo špatně a co už se nesmí opakovat. Vážně mě to místy dojímalo a následná diskuze s autorkou filmu mě nabila pozitivní energií. A zároveň trochu smutkem, protože společnost je pořád plná nedostatků a lidské vlastnosti se až tolik nemění. 

Taky vám připadá, že se tu natáčeli Rebelové?
Židovské hřbitovy jsou fascinující.
Sobota se nesla ve znamení trochu kontroverzního workshopu o genderové (ne)rovnosti, kterou vedly jakési feministky. Zajímavé téma, které přímo vybízelo k diskuzi, se ale brzy zvrhlo spíš v trochu agresivní formu dialogu, přičemž se nedalo úplně argumentovat a celkově jsme se v rámci workshopu k ničemu nedopracovali. Já osobně jsem po jeho skončení byla feminismem trochu znechucena, byť samozřejmě za práva žen také ráda bojovat budu, uznám-li, že takové právo doposud nemáme. 

Odpoledne jsme představovali naše projekty a večer jsme na nich v rámci pracovních skupin pracovali. Myslím, že Vergiss Mejn Nicht odvedla kousek práce, která se rozhodně bude hodit. Už máme naplánované setkání na skypu a květnový sraz v Praze (tentokrát oficiální). V rámci skupiny jsme měli prostor i dnes, v neděli. Dopoledne se kromě toho řešily otázky týkající se financování projektů a vyúčtování nákladů na cesty a ubytování a samozřejmě evaluace plenárka a jednotlivých částí programu. 
Dělali jsme si test "Jakou roli mám v týmu". Jsem teamworker. :D

Domů jsem původně plánovala jet sama, nakonec nás ale ve vlaku sedělo šest a byla to vlastně docela legrace. Fotek z posledních několika dnů mám požehnaně, zde je jich jen pár, koneckonců mají cenu asi hlavně pro JuFo jako takové. 

Díky, že jste si článek přečetli, i když máte možná pocit, že úplně není určen širší veřejnosti a diskuzi. Přesto si myslím, že je zde pár zajímavých bodů - co vy a Sudety, případně odsun Němců? Co vy a feminismus? Navštívili jste Litoměřice? A taky je pro vás tak deprimující, že zase napadl sníh a nepřichází jaro a vy nemůžete vyrazit ven na kole nebo prostě jen tak jarně a užívat si konec zimy? 
Jeden přítulný, ale nefotogenický  pejsek z Úštěka.
Mějte se fanfárově! 

Komentáře

  1. Tyjo, ta diskuze by mě tedy zajímala. Feminismus podporuje, ale jak se říká, všeho s mírou. Holky asi musely být extrémistky, co? (Třeba teď... no, v zimním semestru jsme se na semináři dohadovali, zda bychom byli pro slovo „hostka“ jako protipól pro hosta. Já ne. Zní mi to divně.)
    Je super, že s projektem pokračujete, držím Vám palce, ať všechno dopadne tak, jak má. V Litoměřicích jsem ještě nebyla, o odsunu toho tolik říct nemůžu. Vím akorát, že to nebylo pro mě zajímavé téma, když jsme ho brali ve škole. A sníh už mi leze krkem! Chci JARO! :)
    Měj se krásně.
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No právě, mě tyhle "hostka" a "detektivka" přijdou takové.. já nevím, myslím, že to nikomu vadit nemůže. Navíc je to občas zdlouhavé, oslovovat jednotlivě všechna pohlaví, když se to dá prostě zevšeobecnit. Já nevím no.

      Ty jo, myslela jsem, že by tě zrovna odsun mohl zajímat, Anežku to zajímá i právě proto, že je tam od vás. :D

      Taky chci jaro! Měj se fajn! ^^

      Vymazat
  2. Co se týče tvých článků o tomhle fóru, vždycky mi trvá tak půl hodiny prokousat se tím nadpisem.:D Otázka na "mě a Sudety" je docela vtipná - vyrostla jsem v bývalém hlavním městě Sudet, kde měl dokonce vilu jeden zlý nacista, jehož jméno si momentálně nemůžu vybavit, ale ty zrovna tohle určitě víš. Co se toho dalšího tématu týče, považuji se za dost velkou feministku, ale moc dobře vím, jak choulostivé je to téma, a protože se nerada hádám, radši svoje ne moc přijímané názory nikde neprezentuji (kromě třeba naší třídy nebo tak, kde si ze sebe všichni navzájem děláme legraci). Ale tedy takové ty věci jako likvidace genderu ve slovech mě moc nezajímá, to je podle mě zbytečnost, řešit by se měly spíš nerovné platy a tak. V Litoměřicích jsem nikdy nebyla, ale byla jsem v Litomyšli a Litvínově, takže aspoň nějaká města začínající na Lit- jsem navštívila. A sníh mi trochu vadí, ale popravdě mi na zimě mnohem víc vadily ty krátké dny. A to už je pryč. Koneckonců, než si pořídím nějaký jarní kabátek, může být klidně zima.
    A ten pejsek je náhodou fotogenický, chudáček, doufejme že si tenhle článek nepřečte, ještě by z něho mohl mít komplex méněcennosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíš Henleina? Je to docela zajímavá osobnost, protože on původně snad nechtěl připojení k Říši, ale autonomii Sudet tak jako to Němci chtěli v roce 1918. Nakonec se ale shodl s Hitlerem a dopadlo to, jak to dopadlo. Myslím. Já bych se s tebou zrovna o tomhle klidně ráda bavila - jako já si myslím, že je tam určitě co řešit a určitě není rovnoprávnost ještě úplná, ale zároveň není potřeba vymýšlet nová slova a uměle někam cpát ženy, jen aby to bylo vyrovnané.

      Myslela jsem si, žes právě v Litoměřicích byla někde se školou, ale asi jsem si to spletla s tou Litomyšlí. :D Na Lit mě napadají ještě Litochovice nad Labem. :D

      Díky za komentář! ♥ (A promiň za minulou reakci.)

      Vymazat
  3. Myslím, že feministky to poslední dobou přehánějí. Jako žena jsem samozřejmě ráda, že máme prakticky stejná práva, jako muži, ovšem to, co ony v současnosti předvádějí, už je místy hodně velký extrém.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S některými body souhlasím, ale se spoustou ne. Navíc jejich prosazování je pro mě možná až moc... radikální, no jo.

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky