(Světo)knižní nemalé radosti

O své výpravě na knižní veletrh "Svět knihy" píši už po... fíha, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017 ... po šesté. Pokaždé je to stejné a přitom pokaždé úplně jiné. Poprvé jsem tam strávila nedělní odpoledne s prarodiči a byla z toho úplně nadšená; podruhé jsem tam strávila pátek a sobotu, zúčastnila se vyhlášení soutěže Rosteme s knihou (kde jsem byla čtvrtá) a nakoupila hromadu knih, potřetí jsem se opravdu hoodně rozšoupla. V roce 2016 jsem tam vyrazila poprvé s Iris, odvezla jsem si "jen" jednu knížku a jednu audioknihu a měla zážitek spojený ještě s přátelským setkáním. A loni to vlastně bylo dost podobně minimalistické - s tím rozdílem, že jednou jsem šla s Iris a jednou s Modrým. No a letos se to trochu zkomplikovalo a nakonec jsem na Svět knihy vyrazila "pouze" jedenkrát - a to sice v sobotu a s Iris. 
Tahle fotka asi bude stejná rok co rok, přesto si ji neodpustím ani já.

Ale rozhodla jsem se pojmout tento článek jako nemalé radosti, takže pojďme na sedm příjemných, radostných bodů, které se z velké části točí kolem knížek. Jo a bude tady hodně fotek.

1) 
Velikou radost mi udělalo, že jsem ve správný čas sáhla po těch správných knížkách. Znáte to, ne? Prostě si jednoho dne řeknete "přečtu si tohle", třeba vám to už roky leží v knihovně a najednou to vytáhnete... a jste nadšeni, že jste si právě tenhle příběh vytáhli zrovna dnes, kdy máte náladu takovou a takovou. A kdybyste ten příběh četli jindy, třeba jen o několik hodin nebo dní později, možná byste ho vnímali úplně jinak, rozhodně by se ve vás tak nerozezněl a nerezonoval by ještě dlouho poté. Tak přesně tohle jsem zažila s knížkami Hana od Aleny Mornštajnové a Každá sedmá vlna od Daniela Glattauera. Třeba o nich jednou napíšu, protože za to stojí. :)

Bílá? Žlutá? Zelená? Ode všeho trochu. ♥ 
2) 
Ještě než začnu o Světě knihy, vyjádřím se k pátečnímu dni, který byl rovněž nádherný. Po dvou týdnech jsem konečně nasedla na vlak a mířila na sever za Modrým. Čekal na mě na nádraží, za zády  schovával bílou růži. Dostala jsem moře polibků a šli jsme se projít přes celé město, abychom nakonec skončili v naší oblíbené restauraci. Kde mi dokonce dali na růži vodu. A pak jsme se odkolébali domů a byli šťastní a spolu. 

Budějovická
3) 
A pak nastala sobota, já se opásala foťákem a plátěnou taškou (s knížkou, samozřejmě) a vyjela do Prahy. Nejprve jsem však nemířila do Holešovic, ale na Budějovickou. Tam jsem se během chvíle sešla s Iris a o chvíli později s Kristýnou z TheBookTalk a Veronikou (nemá blog, ale instagram). Týnka nás vzala do příjemné kavárničky, kterou bychom samy jen sotva našly, tam jsme si daly něco k pití a povídaly o všem možném a nemožném. Bylo to vážně příjemné, po dlouhé době jsem poznala "staronové" lidi a opět si otestovala, že mi tyhle malé srazy v několika lidech v kavárně, kde skoro nikdo není, vyhovují mnohem víc než velké akce. Takže se těmhle setkáním nesmím tolik vyhýbat. 

Staré diáře, které jsou vždycky strašně pěkné. Nějaký takový si snad už opravdu koupím příští rok.
Ten strop mám ráda.
Tenhle nápis se mi moc líbil, nikdy by mě to asi nenapadlo. 
Stánek Hosta byl zase nápaditý. A já fotila nakřivo.
4) 
S Kristýnou jsme se rozloučily u vchodu do metra a pak společně ve třech zamířily do Holešovic. Verča měla vstupenku už koupenou, tak rovnou šla na veletrh, my s Iris si ještě vystály ne tak hroznou frontu na lístky a teprve pak se pustily do víru dění. Neměly jsme v plánu držet se programu, protože nás letos moc nezaujal, tak jsme prostě chodily od stánku ke stánku, křížem krážem všemi křídly, směry a uličkami. Viděly jsme to, co vídáme každý rok, i něco nového. Například stánek o islámu, kde jsme si vzaly nějaké brožurky a snad trochu pomohly té milé paní. Narazily jsme (doslova) na Lábuse. A taky na mé prarodiče, kteří se na Svět knihy vydali rovněž. Taky jsme nějakou dobu nemohly najít Humbook stage, než Iris přišla s nápadem, že by mohl být venku. Tak jsme se podívaly i tam. Nahlížely jsme do knížek, ukradly pár placek a bonbónů (teda já, nevím jak Iris) a já něco málo fotila. Neměla jsem sebou moc peněz, takže velké utrácení nepřipadalo v úvahu, ale překvapila mě možnost platit na spoustě místech kartou. Čehož jsem nakonec využila. 

Koupila jsem si knížku Ryba jménem Ian na stánku Metafory, protože ta paní mi ji fakt doporučovala. A protože mi ta anotace a celá myšlenka přišla vtipná a řekla jsem si, že občas je třeba číst i takovéhle knížky. Navíc byla překvapivě docela levná. Iris si pořídila knížku od Kateřiny Tučkové, teď nevím kterou, ale doufám, že se jí bude líbit. Ještě jsem si ukořistila záložky s kočičkami a plátěnou tašku od Národní knihovny. Celkově jsem tedy byla s úlovky více než spokojená. A navíc jsem byla příjemně uchozená. Bylo tam sice (klasicky) vedro, ale snesitelné, řekla bych. 

Ugova šťáva ♥
Výstava před palácem, ta tu loni nebyla.
Šklebení před výstavištěm. 
Šklebení s knížkami před freskou čehosi.
5) 
Ne snad, že by se horko stalo nesnesitelným, ale nechaly jsme se s Iris nalákat ke stánku UGO, kde jsme si daly Ugovu čerstvou limonádu, totiž domácí malinovku. Určitě tam byly maliny a máta a ještě něco, co už jsem zapomněla. Bylo to lahodné. A docela levné, až mě to překvapilo. Doufám, že tuhle šťávu mají v běžné nabídce a že brzy na nějakou UGO prodejnu zase narazím. K obědu jsme si daly bagetu a i ta mě mile překvapila - bagety jsou pro mě v pohodě, ale většinou moc nemusím ty dresinky a náplně v nich. Sním je, ale říkám si, že by mi v pohodě stačil rohlík a na něm plátek šunky a sýra (takhle jím doma :D). Nicméně tahle bageta byla namazaná snad jen máslem. Ve výsledku mi tedy vůbec nevadilo, že jsme nesehnaly místo na sezení v restauraci nad střední halou ani že letos chyběl stánek s lázeňskými oplatkami. 

Zrcadlová fotka v říši odrazů.
Vypadá to, že se usmívám strašně křečovitě, ale vážně to mělo být upřímné! :D 
6) 
Opuštěním prostor veletržního paláce však den rozhodně nekončil. Chvíli jsme se s Iris fotily před výstavištěm, ale svítilo hodně sluníčko, takže se tam spíš šklebíme (opět spíš já :D). Šly jsme pěšky zase zpátky na Nádraží Holešovice a pak ještě dál. Došly jsme k nějaké kancelářské budově, kde se v atriu dalo sedět a koukat na nebe a na divný domeček na druhém konci silnice. Tam jsme vydržely povídat až do času mého odjezdu. Vrátily jsme se zase na holešovické nádraží. Já pak nasedla na Krušnohor a Iris se vydala metrem přes Prahu za svým spojením domů. 

Byl to skvělý den, zase. Jako každý rok. Vždycky si říkám, že jsem šťastná, že mám takovýhle den v roce - věnovaný knížkám a přátelům. S Iris si navíc připadám asi úplně nejlíp, když procházím mezi regály a tak, protože jsem sice čtenář, ale ve většině novinek a hitů se už ani nesnažím zorientovat. Takže si povídáme o svých záležitostech nebo se fotíme s knížkami i bez nich a je to fajn. Tak snad na Svět knihy vyrazíme i za rok. ♥

Tyhle fotky fotila Iris a jsou naprosto dokonalé a ještě musím vymyslet, co s nimi provedu. ♥
Jo a taky jsem si uvědomila, že mám růžovou gumičku. :D 
"My tak za hodinu, protože se třikrát ztratíme" :D
7) 
Šťastná sedmička. Šťastná Vlasta, která nemohla najít klíče a dočkala se toho, že jí Modrý přišel naproti k trolejbusu. A pak, když si drhla špinavé nohy, jí ohřál večeři a donesl ke stolu. A pak jí pustil Stranger Things, protože si říkal, že to musí vidět. A ona se bála a proklínala ho, proč jí pouští takové horory, jako by nestačilo, že předchozí noci měla špatné sny. A nakonec tentokrát snila o nádherných věcech, které už si bohužel nepamatuje, jen ví, že byly pěkné. Takže asi bude muset víc koukat na Stranger Things. Ale nikdy ne sama, to by se opravdu bála vykouknout z okna. 

Co vy a Svět knihy? Co jste si koupili, koho jste viděli? Kolik dní/hodin jste tam strávili? Máte rádi ovocné a zeleninové šťávy? Znáte Stranger Things? A už jste někdy otevřeli správnou knížku ve správný čas a měli jste pocit, že se to ve vás vnitřně trošku pohnulo? Kdo platí, když se jde do restaurace? 

Ještě fotka z dnešního rána. Jak nám to s Modrým kvete... kaktus trochu povyrostl, růže voní a venku září petunie.

Mějte se krásně a těším se na vaše zážitky. Pokud jste o Světě knihy napsali článek, budu ráda za odkaz, ať si můžu počíst a zjistit, co mi uniklo. :)

Komentáře

  1. Mám úplně stejnou martinusáckou tašku a nedám na ní dopustit! A stranger things jsou opravdu parádní, druhá série je ještě o něco děsivější!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, je vážně super! Jen už jsem jí asi trochu natrhla ucho, moc knížek tedy neunese. :D

      Vymazat
  2. Já a Svět knihy máme společného jen to, že tam můj polovičák stál u svého stánku s deskovkami :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ten jsem tam sice letos viděla, ale nezastavila jsem se u něj, protože stejně hraju pořád jen scrabble, Česko nebo šachy. :D

      Vymazat
  3. A jé, zase jsme to další rok propásla. Já vždycky jen čtu ty nadšené reportáže, ale sama jsem na knižním veletrhu ještě nikdy nebyla. Až se vrátím do ČR, budu to muset napravit!
    Co se týče otevření knihy ve správnou chvíli, vybaví se mi na prvním místě Narnie, myslím, že první díl, který jsem četla, byla Plavba jitřního poutníka. Pak Bídníci, Navzdory básník zpívá od Loukotkové...víc si asi nevybavím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdy plánuješ vrátit se? :) Nicméně pokud se tam někdy v budoucích letech vypravíš, moc ráda tě uvidím! :)
      No vida, já Narnii ve správném čase asi nikdy otevřít neuměla. Vždycky jsem se zarazila u Kůň a jeho chlapec. :)

      Vymazat
  4. Ale není stejná, letos tam hlídkují Rychlé šípy! :D Je super, že sis to užila. Mně se letošek asi líbil o chlup víc než loňský rok, a s programem jsem teda měla vždy co dělat :) Stranger Things znám, ale jsem moc velký srab na to si to pustit :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, škoda, že jsem nikdy fanoušek Rychlých šípů nebyla, jen je znám, protože nějaké Foglarovky jsem četla. :D :)
      Jako zas tak moc strašidelné to asi není, určitě to zkus. :D :)

      Vymazat
  5. Dala bych si malinovku! Na světě knihy jsem bohužel nebyla...:-( Ale co si týče ztrácení se v Holešovicích, jsem na to expert také! :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak aspoň něco. Určitě se tam budeš moct podívat za rok! :)

      Vymazat
  6. Škoda, že jsme se minuly, ale jsem moc ráda, že sis to tak moc užila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme si s Iris pořád říkaly, že tam asi někde jsi a že bychom tě třeba šly pozdravit, ale nakonec jsme tě snad ani neviděly nikde. :) :D

      Vymazat
  7. Na svete knihy sme boli v rovnaký deň aj my sme stretli Labusa a dali mu podpísaný CD ktoré sme si kúpili. V Humbook stage som si vypočula mladých autorov. A odišla s Dahlom.
    Apropo Rybu jmenem Ian určite odporúčam aj som písala recenziu na ňu ešte pred pár rokmi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co Lábus namluvil kromě Harryho Pottera? :)

      Vymazat
  8. Já byla letos všechny čtyři dny, dva dny pracovně, v sobotu jen na skok a v neděli na hlavní nákupy. Koupila jsem si toho strašně moc, ale to nevadí, užila jsem si to a udělala jsem i radost milému, že jsem mu koupila v AJ Macbetha od Nesboho. Pro mě je to hlavně možnost koupit si výhodně knížky, no, jsem materialistka :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych taky byla materialista, kdybych měla dost peněz a dost místa na nové přírůstky (čehokoliv, co si budeme povídat, už nemám místo v knihovně, v penále, ve skříni... nikde. :D )

      Vymazat
  9. Já jsem teda na Světě knihy ještě nebyla, vždycky mi to nějak nevycházelo, letos jsem jela na víkendové školení s organizací, kde pracuji jako letní instruktorka. Tak třeba příští rok. :) Ugovky mám hrozně ráda, akorát mi naopak přijde, že jsou šíleně předražené. Proto plánuji v blízké budoucnosti koupit smoothie-maker a lahodné drinky si připravovat sama. Je fakt, že malinovku jsem od nich ještě neměla. :) Stranger Things miluju, ale jak říkáš, pak jsem docela podělaná jít i do koupelny (a hlavně do ní). :D Ale teď má někdy vyjít zase další série, nebo se pletu? :) Růže krásná, užívej!
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, pořád do toho něco leze. Tak snad za rok, koneckonců jsi teď skoro Pražanda. :D
      Jako jsou drahé, ale zase moc dobré, tak jednou za čas... Nicméně tahle malinovka docela šla v porovnání cena množství. :)
      Ještě že už nemáme pevnou linku a nekoupu si nohy v bazénu. :D Jo, prý má vyjít někdy na podzim, ne? :)

      Díky, nápodobně! :)

      Vymazat
  10. To mě vážně štve, že jsem Svět knihy nějak nezaregistrovala, přitom v Praze bývám často. Chystá se ale na Humbook, tak doufám, že si to vynahradím. Krásné fotky! Netuším, o čem je Stranger Things, ale jednou se na to chci mrknout :) , Teri Glint (ááá, nejde mi tady změnit jméno, musím na to časem přijít, tak promiň).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, na Humbooku to asi nebude tak pestré a rozmanité jako na Světě knihy, ale určitě si ho taky užiješ :)
      Díky za komentář. :)

      Vymazat
  11. Hrozně vtipný se mi zdá moment, kdy jste se "odkolébali" domů. :D Proto nerada chodím do restaurací - protože nejsem zvyklá jíst velké porce, a ty dětské mi nedají, zvlášť když to vypadá, jako že jdu do restaurace na rande, tudíž nespadám do dětské kategorie. Jinak jsem zastáncem toho, že si každý platí sám, a cítím se blbě, když někdo platí za mě, pokud to není v blízké rodině, teda.
    Jsem ráda, žes ty fotky, které jsem ti fotila já, využila, a že jsem byla tedy aspoň nějak užitečná. Zato já bych se asi měla přestat fotit zblízka, jak tak koukám. Zato ta zrcadlová fotka od stromu je super, asi si ji vypůjčím na instagram.
    Jo a Stranger Things neznám. Nedokážu koukat na seriály, prostě mi to nejde - ale to už jsem určitě psala hodněkrát.
    Jinak se mi moc líbí, jak jsi to všechno nafotila, a moc si vážím toho, že jsem mohla jet s tebou a taky že můžu být součástí tohohle článku. :) A díky moc za všechno, i za všechny fotky, realizaci mých podivných nápadů. A pozdravuj babičku a dědu!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky